Jiří Pehe: Odepisovat Bidena je předčasné
Chaos, který doprovázel odchod amerických vojenských jednotek z Afghánistánu, bude v kontextu americké domácí politiky časem považován jen za politickou kaňku, nikoliv za politické fiasko prezidenta Joea Bidena. Samotné ukončení americké mise v Afghánistánu po dvaceti letech většina americké veřejnosti už teď spíše oceňuje. Až opadnou emoce rozvířené televizními záběry z kábulského letiště, odchod USA z Afghánistánu bude americkou veřejností vnímán jako správný krok.
Když tedy teď slyšíme od Bidenových kritiků, že jak ukončení afghánské mise, tak zejména chaotický odchod z Afghánistánu výrazně poznamenají příští volby do Kongresu, je to spíše jen zbožné přání.
Čtěte také
Biden ve svém projevu po odchodu posledních amerických jednotek z Afghánistánu dobře vystihl, co si myslí většina Američanů: Bylo načase ukončit nekonečnou válku, a když už bylo takové rozhodnutí přijato, bylo potřeba se vyhnout i nekonečnému odcházení amerických jednotek.
Podle něj je načase bojovat nikoliv s hrozbou starou dvacet let, ale zaměřit se na hrozby současné. Odchodem z Afghánistánu si USA rozvázaly ruce, aby přesně cílenými útoky zasahovaly proti teroristům globálně tam, kde skutečně momentálně budují základny, a neztrácely lidské životy i obrovské finanční prostředky nekonečnou okupací země, k jejíž možné úplné transformaci v moderní demokratický stát nemá západní společenství vůli.
Oživení americké ekonomiky
Bidenova administrativa se samozřejmě při odchodu dopustila chyb – kupříkladu špatně odhadla rychlost, s níž zkolabovala afghánská armáda a s níž se Talibán zmocnil kontroly nad celým Afghánistánem. Jenže ty budou v americké kampani před volbami do Kongresu příští rok i v prezidentských volbách v roce 2024 hrát už jen okrajovou roli.
Čtěte také
Mnohem podstatnější bude, zda se Bidenovi podaří úspěšně dokončit proces schvalování dvou obřích finančních injekcí, kterými chce rozhýbat ekonomiku, zmodernizovat americkou infrastrukturu a zavést po devastující koronakrizi celou řadu nových sociálních programů.
Obě komory amerického Kongresu už schválily obří rozpočet ve výši více než tří bilionů dolarů, z něhož chce Biden financovat nové sociální a ekonomické programy. Zákon nyní ještě musí projít dohadovacím řízením mezi oběma komorami. A může samozřejmě ještě narazit.
Ale pokud nakonec úspěšně dorazí na stůl prezidenta k podpisu, spustí se lavina vpravdě revolučních ekonomických a sociálních změn, které budou mít na výsledky příštích voleb mnohem větší dopady než odchod z Afghánistánu.
Čtěte také
Možná ještě větší dopad může mít zákon, jímž chce Biden modernizovat už leckde zastaralou americkou dopravní infrastrukturu a posunout USA k zelené ekonomice. Demokraté s pomocí části republikánů už schválili v Senátu financování tohoto programu ve výši jednoho bilionu dolarů a očekává se, že projde i Sněmovnou reprezentantů.
Pokud se tak stane, lze už v příštím roce očekávat vznik velkého počtu nových pracovních míst a celkové oživení americké ekonomiky. To americká veřejnost přijme nepochybně pozitivně. Zároveň ale bude Biden muset čelit v konfrontaci s republikány obviněním, že obří intervence federální vlády jsou v americkém kontextu příliš levicové a svým objemem přemrštěné.
Bude to právě debata, která rozhodne o výsledku příštích voleb – o tom, jak moc má federální vláda zasahovat do ekonomiky jako investor, a zda si USA mohou obří finanční injekce na dluh dovolit.
K jaké interpretaci se většina americké veřejnosti přikloní, ale budeme vědět až někdy v polovině příštího roku.
Autor působí na New York University Prague
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
