Matěj Schneider: Biden čelí patu v Kongresu. Bude-li ho řešit antimonopolní politikou, je to dobře

16. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy americký prezident Joe Biden

Americký prezident Joe Biden má problém. Pod volebním sloganem Build Back Better (volně přeloženo Budujme zpět znovu a lépe) sliboval loni sice nikterak radikální, nicméně poměrně ambiciózní agendu. Když navíc na začátku ledna vyhráli demokraté obě senátní křesla v druhém kole voleb v Georgii, bylo jasné, že bude Bidenova strana držet jak Bílý dům, tak většinu v obou komorách Kongresu – jeho agendě tak zdánlivě nemělo stát nic v cestě.

Realita rozložení sil se ukázala být daleko komplikovanější. V demokratické straně v posledních několika letech začalo opět narůstat výrazněji levicové křídlo, které předtím přibližně od 80. let v podstatě neexistovalo.

Čtěte také

Ani teď levé křídlo demokratů sice nedisponuje bůhvíjakou mocí, ale obzvláště po loňských volbách se stalo frakcí, kterou vedení demokratů nemůže úplně ignorovat – o to spíše ve chvíli, kdy demokraté především v Senátu disponují tou absolutně nejtěsnější možnou většinou.

Paradoxně to ale v uplynulém půlroce nebyli primárně tito „levičáci“, kteří dělali Bidenovi problémy. Na zadní se stavěli hlavně středovější, konzervativnější senátoři jako Kyrsten Sinemaová a Joe Manchin – ti by přitom měli mít politicky k Bidenovi blíž. Bidenova agenda je tak v Kongresu zaseknutá v patové situaci.

Velké zklamání

V průběhu první půlky letošního roku ji Bílý dům osekával, jak jen to šlo, ve snaze získat na svou stranu právě Manchina, ale ideálně i několik republikánů. Jestli se ostatně demokraté neodhodlají zrušit senátní blokační nástroj filibuster, k čemuž se opět demokraté jako Manchin nemají, nic jiného než tento takřka nemožný cíl jim nezbývá.

Čtěte také

S tím, jak Biden své návrhy osekával, se ale postupně začali ozývat i levicovější demokraté, že pro ně v této rozředěné podobě přestávají návrhy dávat smysl.

Není tak příliš divu, že se Biden poohlíží po jiných sférách, kde by se mohl realizovat, jako je například oblast antimonopolní politiky. Na její důležitost si ostatně začínají rozvzpomínat i někteří republikáni. Především v ní jde velký pokrok udělat i čistě ze strany výkonné moci – tedy bez problémového Kongresu.

První známkou tohoto obratu bylo prosazení profesorky Liny Khanové jako předsedkyně Federální obchodní komise. Khanová je tak trochu antimonopolní celebritou a její jmenování vyděsilo například Amazon natolik, že si vedení firmy stěžovalo, že Khanová je zaujatá. V minulosti totiž právě Amazon tvrdě kritizovala za zneužívání dominantního postavení. To je ale pochopitelně důvod, proč pro její jmenování hlasovali senátoři obou stran, nikoliv důvod proti.

Čtěte také

Na začátku července pak Biden podepsal nový dekret, který by měl značit velký obrat v antimonopolní politice, jejíž vymáhání od 80. let zanedbávaly jak republikánské, tak demokratické vlády.

Dekret úkoluje federální agentury, aby v obecné rovině začaly pracovat na zlepšení podmínek hospodářské soutěže v USA. Dále obsahuje 72 konkrétních změn, které by měly prospět jednotlivým sektorům – ať už jde o konsolidaci zpracovatelů masa, dostupnost naslouchátek, reklamační procesy aerolinek nebo dalekosáhlé omezení konkurenčních doložek, které jsou v amerických pracovních smlouvách chorobně nadužívány.

Matěj Schneider

Bidenův dekret už si vysloužil chválu i z pro demokraty vcelku neobvyklých směrů, jakými jsou nejrůznější zemědělské svazy, které mají blíže k republikánům. Je to tedy slibný začátek v oblasti, která si o změny říká.

Všechno ale není růžové – Biden například ani po půl roce nenominoval nikoho na pozici šéfa antimonopolní divize ministerstva spravedlnosti. Ani Jimmymu Carterovi to netrvalo tak dlouho.

Chvála, kterou si teď Biden vysloužil, by ho mohla dohnat k většímu zaměření se právě na tuto oblast. Ve vztahu ke Kongresu jeho prezidentování totiž aktuálně vypadá jako velké zklamání.

Autor je publicista

Spustit audio