Masivní černá díra se vydala na „turné” po galaxii

19. říjen 2016

Supermasivní černé díry, jejichž hmotnost obvykle činí 100 tisíc až 10 miliard hmotností Slunce, jsou zpravidla stabilně usazeny v centru nějaké galaxie, k jehož gravitační soudržnosti také zpravidla významně přispívají.

Nedávno však vědci odhalili kuriózní případ jedné velmi masivní černé díry. Stalo se tak díky pozorováním dvou vesmírných observatoří, pozorujících vzdálený vesmír v rentgenovém oboru spektra.

Konkrétně šlo o americkou rentgenovou observatoř Chandra a evropskou rentgenovou observatoř XMM-Newton. Dalekohledy těchto observatoří zachytily v jedné 4.5 miliardy světelných let vzdálené galaxii (s těžko zapamatovatelným označením GJ1417+52) velmi silný a zároveň proměnlivý zdroj rentgenového záření, který se pohybuje mimo střed dané galaxie a který je pravděpodobně ve skutečnosti velmi masivní černou dírou o hmotnosti asi 100 tisíc hmotností Slunce (Masivní černoděrový „tulák” přitom dostal katalogové označení XJ1417+52).

Podle astronomů se podobně silný zdroj rentgenového záření nedá vysvětlit jinak než jako důsledek činnosti černé díry, která nasává do svého tzv. akrečního disku veškerý materiál z okolí, přičemž částice hmoty se v rámci disku extrémně prudce srážejí a ohřívají.

Rentgenové záření

Důsledkem tohoto procesu je právě intenzivní rentgenové záření, které posléze rozpíná hmotu, spirálovitě kroužící kolem černé díry, a slouží tak k rovnováze s dovnitř směřující gravitační silou. Co způsobilo, že se takto hmotná černá díra vydala „na toulky” napříč galaxií, místo aby plnila svoji standardní úlohu v jejím středu?

Podle astronomů jde zřejmě o důsledek srážky či splynutí větší a menší galaxie, přičemž „toulavá” masivní černá díra velmi pravděpodobně pochází z „oholeného” zbytku jádra galaxie menší a během blízkého kontaktu dostala masivní gravitační kopanec, který ji vymrštil z původně stabilní polohy (černá díra podobné hmotnosti, která se nachází mimo centrální oblast galaxie, by se z centra ven asi jinak nedostala).

Zdroje: Futurism, ScienceAlert, Phys.Org, arXiv

autor: Pavel Vachtl
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.