Masaryk měl fantastickou sebepropagaci a politický marketing. Na sociálních sítích by dnes jistě dominoval, tipuje historik Šedivý

Československo nebylo ideální zemí, ale na evropské poměry výjimečně slušným státem, říká historik

• Upravit
• Smazat

Období první republiky máme tendenci vnímat jako raný vrchol mladého československého státu, který dodnes nepřestává inspirovat svým bohatým kulturním životem a odkazem, který po sobě zanechaly osobnosti veřejného života v čele s prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem. Bylo to ale opravdu tak idylické období, nebo si ho kvůli následným událostem dvacátého století přikrášlujeme?

„Příběh naší první republiky je doopravdy jeden z nejpozitivnějších, jaké tady v rámci tehdejší Evropy mohl být a byl. I ten legionářský a masarykovský mýtus je velmi pozitivní a má ho jen málokdo,“ tvrdí historik Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Ivan Šedivý. Na druhou stranu, zapomenout prý máme na nějaké idealistické představy o našem skvělém prvorepublikovém ekonomickém premiantství.

Skvělá ekonomika? Jen mýtus... 

„To, že bychom kdy patřili mezi nejprůmyslovější nebo nejvíc rozvinuté země je čirý mýtus. Reálně jsme patřili do druhé desítky nejlepších zemí,“ dodává. Zato jsme měli opravdu velmi obdivuhodného a čtyřikrát zvoleného prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

Až na okrajové extremisty dnes v Česku nikdo nepociťuje nějaké národní ohrožení. Teď je náš příběh založený na občanských principech, tvrdí historik Jiří Šedivý|foto: Fotobanka Profimedia

„Masaryk vždy využíval veškerý volný prostor, který mu Ústava ČSR nechala. Je taky pravdou, že se občas, a ve jménu demokracie, pohyboval na hraně ústavnosti… Nikdy to nedělal ale nějakým malicherným způsobem. Je třeba říct, že nějaké paralely mezi současností a historií tady nejsou na místě,“ tvrdí historik.

Pak se ale zamyslel a dodal: „I když… našli bychom příklady, kdy jeho zášť vůči některým lidem byla opravdu značná. Vždy to ale dělal ve jménu širšího dobra.“ Co je prý na krocích TGM nejzajímavější, je jeho přesvědčení, že je k takovým krokům povolán. „Evidentně měl mesianistický přístup, který najdete dobře popsaný třeba v zápiscích sekretářky Anny Gašparíkové.“

TGM: Jednička sociálních sítích

Masaryk už před 100 lety tvrdil, že demokracii máme, a teď to chce „nějaké ty demokraty“. Nestačí jen čekat, ale je třeba přiložit ruku k dílu, tvrdí Jan Sokol

• Upravit
• Smazat

Další z cyklu speciálních pořadů ke 100 letům Československa patřilo posledním 30 letům v naší historii. Jak jsme se zvládli vypořádat s minulostí a dokázali jsme po roce 1989 navázat na tradice první republiky?

TGM je ale podle Šedivého zajímavý i svou skvělou sebepropagací, dnes bychom řekli kvalitním PR. Kdyby už tehdy existovaly sociální sítě, jistě by na nich TGM dominoval. „Mocenskou i formální autoritu si vždy vědomě posiloval a budoval. Vytvořil si síť svých politických důvěrníků ve všech politických stranách. Dokonce se mluví i o jeho jakési neformální tajné službě. Jako první si tak velmi uvědomoval sílu politického marketingu a komunikace.“

Zaměřil se hlavně na starší lidi, malé děti a dělníky, takže na všechny hlavní sociální třídy. „Dědečkovi posílal na tabák do fajfky, babičce, kterou jednou potkal, poslal šátek,… Na tom opravdu fantasticky a cílevědomě dlouhodobě pracoval.“

Masarykovi odpůrci mu to vyčítali a obviňovali z nekalé politiky Hradu. Šedivý ale připomněl, že nebyl čtyřikrát zvolen nějak jednoduše, ale musel si to pěkně vybojovat. „V tom problém nevidím, větší byl ve skoro 20letém ovládnutí zahraniční politiky jedním člověkem – Edvardem Benešem. A to ještě jako ministr zahraničí v meziválečném Československu, a pak když se sám stal prezidentem.“

Prvorepublikové chyby a nacionalismus

Přepis projevu Tomáše Garrigua Masaryka ze dne 28. října 1931 k zástupcům Národního shromáždění a vlády

• Upravit
• Smazat

Dosud byly známé pouze čtyři zvukové záznamy prvního prezidenta Československa. Nově objevený projev Tomáše Garrigua Masaryka z roku 1931 Český rozhlas digitalizoval a nyní si ho můžete celý poslechnout. Zde je k dispozici přepis.

V čem naše první vlády doopravdy chybovaly? „Asi ta největší chyba byla budování příběhu státu jako čistě národního. Ale samozřejmě v limitu 20. let minulého století. Hlavní státní narativ byl národní, přitom úplně stranou nechával velkou část obyvatelstva jiné národnosti.“ Od té doby jsme podle Šedivého dodnes v historicky unikátní situaci, protože je náš stát národně homogenní.

„Až na okrajové extremisty dodnes nikdo ani nepociťuje nějaké národní ohrožení. Dnes je náš příběh založený na občanských principech. Což se nám koneckonců snažil vložit do vínku prezident Václav Havel. A dokonce i Václav Klaus coby prezident stavěl principy státu na individuální odpovědnosti.“ Nepatřil ale nacionalismus ve 20. nebo 30. letech k hlavním prvorepublikovým problémům?

Podle historika tady tehdy byl německý nacionalismus. „Na to ale neznáme recept. Pravděpodobně je nesmírně obtížné mít multinárodní stát, ve kterém žije tak obrovská menšina, jakou tady tehdy Němci byli. To bylo obtížně udržitelné,“ dodává.

Víc si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru Michaela Rozsypala s Ivanem Šedivým.