Marvanová a Svoboda: Kompromis není nic špatného

Moderátor: Třídenní jednání o osobě lídra a společné strategii čtyřkoalice bylo přísně uzavřené a na podrobnosti stále existuje embargo. Pane Svobodo, není to proti smyslu politiky čtyřkoalice, která se prezentuje jako otevřená alternativa stávajících politických zákulisních praktik, jako nositel změny?

Svoboda : To určitě ne, protože debata byla velmi vážná. A my nechceme, aby některé argumenty, které se používají, ale jsou přitom poctivé a pravdivé, když se hodnotilo, kdo co může nebo nemůže přinést čtyřkoalici, byly sdělovány veřejnosti. Týkají se totiž zainteresovaných lidí, jejich života, jejich profesionality atd. To nemá nic společného s transparentností politiky. Naopak je dobře, že jsme oznámili, kdy a kde jednáme, jak rozhodujeme, že to celá veřejnost viděla.

Marvanová : Mě ono embargo nevadí. Je to nutný průvodní znak toho, jakým způsobem jsme se dohodli vybrat lídra. Buď jsme ho mohli vybrat širokou volbou, a ta by byla tajná, a kdo by vyhrál, ten by se stal lídrem. My jsme se nakonec rozhodli pro úzkou volbu nebo spíš dohodu mezi jednotlivými stranami čtyřkoalice právě v rámci politické rady a zároveň jsme se dohodli, že po diskusi a poté, co vybereme lídra, všichni také za ním budeme stát, bez ohledu na to, jaké třeba padaly uprostřed debaty argumenty. Takže to je nutný znak a dnes - bez ohledu na to, kdo koho prosazoval - všichni členové čtyřkoaliční rady stojíme za lídrem, kterého jsme vybrali.

Moderátor: Nicméně embargo v Čechách je chatrné embargo, a leccos na povrch stejně pronikne. Nejmenované zdroje už dostaly své slovo v médiích. Informace se dají shrnout ve tvrzení, že šlo kompromis, v němž každý musel hodně ustupovat. Při prostém matematickém pohledu se však zdá, že nejméně ustoupili lidovci. Mají šéfa Senátu, mají řadu hejtmanů, mají doposud svůj vlastní senátní klub, a nyní z jejich řad vzešel i šéf čtyřkoalice a potenciální premiér. Co v tuto chvíli kromě slibu vládních křesel získal druhý rozhodující člen čtyřkoalice Unie svobody?

Svoboda : Kompromis není něco, co by bylo špatné. Kompromis je také společný slib. A to je to, co jsme získali všichni. Já oceňuji velkorysost našich partnerů především v Unii svobody, ale taky v DEU a ODA. Ale to co získali všichni je člověk, který chce být lídrem, byl vybrán a - mluvím o sobě - sám dal všanc úplně všechno. Opustil jsem funkci prvního místopředsedy strany, a to je něco, co jsem budoval hodně dlouho. Když něco stavíte a budujete rok a půl intenzivní prací - já jsem si spočítal, že jsem kvůli tomu najezdil 27. 500 km - a říkáte, já to tedy dávám, protože chci, aby naši partneři - především partneři v Unii svobody, ale i v DEU a v ODA- věděli, že mají člověka, který je s nimi tak identifikován, že kdyby to nemělo vyjít - a ono to vyjde - tak by to znamenalo opět totální konec něčeho, co jsem budoval mnoho let, a to já nechci připustit.

Vy sám jste přiznal, že vybudovat si u lidovců místopředsednickou funkci dá hodně práce, zvlášť když člověk pochází z Prahy a přesto to dáváte všanc. Ovšem tady se nabízí laická otázka, jistě jste zainteresován v této straně dodneška, pouto se nedá lehce odstřihnout. Jak se najednou povznesete jako bůh nad vodami nad celou tu čtyřkoaliční vlnu a stanete se vlastně první personifikací nového uskupení?

Svoboda : Jsem členem KDU-ČSL, nikdy jsem nepřestal být křesťanským demokratem a jsem jím stále. Myslím si, že mám pořád podporu našich členů, a to je velmi důležité, v politice to tak má být a já jsem za tu podporu velmi vděčen. Ale také jsem člověk, který vždycky byl loajální, když jsem byl náměstek ministra, byl jsem skutečně loajální ministrovi. Když jsem byl ve vládě, byl jsem skutečně loajální vládě. Dokonce mi vždycky vadilo a vadí, když někdo je ve funkci, kde se předpokládá loajalita vůči něčemu, a on se tak nechová. Buď se budu identifikovat s politikou čtyřkoalice, potom jí budu totálně loajální, nebo se s ní nebudu identifikovat a potom to znamená, že se musíme rozejít. Není možné něco jiného. A čtyřkoalice je společný slib, je to společná dohoda.

Co získala Unie Svobody?

Marvanová: Jistě není tajemstvím - a my jsme to deklarovali předem - že jsme si velmi přáli, aby se Karel Kühnl stal lídrem čtyřkoalice, ale priorita, která byla pro nás ještě podstatnější, je skutečnost, že čtyřkoalice musí splnit smlouvu, kterou uzavřela vloni v září, že musí do konce ledna vybrat lídra, který bude přijatelný pro všechny strany. Když se ukázalo, že Karel Kühnl není přijatelný pro všechny, jednali jsme dál o dalších kandidátech. Potom se ukázalo, že Cyril Svoboda je tím, který je akceptovatelný, má schopnosti být lídrem a vnést do čtyřkoalice potřebnou dynamiku. Když jste se ptala, co za to Unie svobody získala, my jsme takto neuvažovali. Máme určitou představu o čtyřkoalici, kterou pomáháme budovat a snažíme se, aby měla i určitý politický profil, aby měla svou dynamiku, aby uskutečňovala kroky, které slíbila a aby dokázala voliče přesvědčit o tom, že je čitelným subjektem, představující alternativu. Proto jsme kladli důraz na to, aby zároveň se zvolením lídra, kterým se stal Cyril Svoboda, byla podepsána i dohoda, jež toto zvolení provází, kdy lídr sice pochází z KDU-ČSL, ale zároveň od nynějška bude čistě reprezentantem čtyřkoalice, nikoliv zástupcem lidovců. Zároveň se snažíme prosadit, aby čtyřkoalice byla i nadále identifikována na politické scéně jako středopravý politický subjekt, který je schopen oslovovat i pravicové voliče, ovšem nejen je. A proto je v dohodě zdůrazňováno , že čtyřkoalice bude společně prosazovat takové věci, jako reformu vzdělávání, reformu sociálního a důchodového systému atd. Zároveň má být organizační či institucionální garancí nebo nástrojem k prosazování programu, což má zajistit složení stínové vlády, která se připravuje. A Unie svobody v té stínové vládě získá významné postavení tak, aby mohla dále významně ovlivňovat program stínové vlády a volební program čtyřkoalice.

Unie svobody by měla mít 7 křesel, lidovci 4, ODA 2 a DEU 1 křeslo. To je sice pěkné, ovšem za předpokladu, že stínová vláda vystoupí z říše snů a po volbách se ujme moci. Že zvítězí s takovým přehledem, že nebude muset uzavírat žádné koalice. Pokud ano, jak potom budete postupovat? Vy jste se osvědčili jako vyjednávači, komentátoři už před vámi leckde smekli klobouk, ale může vás čekat velmi obtížný, tvrdý oříšek. Koalice - možná, pane stínový premiére - bude muset být…

Svoboda : Musíme tuto alternativní vládu sestavit, já doufám, že se nám to podaří, že to bude vláda, která osloví občany a bude reflektovat jejich starosti. Nenecháme se nyní rozptylovat tím, s kým budeme po volbách v koalici. Chceme teď pracovat tak, aby naše vláda pracovala, jako bychom vládli sami. To je velmi důležité, protože potom každé vyjednávání znamená, že potřebujeme mít kvalitní lidi, kteří jsou připraveni pro to převzít odpovědnost ve vládních funkcích. To je přece v politice normální a je to v pořádku. A jak dopadne situace, uvidíme po volbách, a v každém případě to musí být rozhodnutí politické. A politické rozhodnutí činí čtyřkoaliční politická rada a nikdo jiný. To bude rozhodnutí čtyřkoaliční politické rady.

Marvanová: My se teď soustředíme na to, co bude do voleb, to je klíčové. Máme spoustu kroků před sebou, alternativní vláda - poté co bude sestavená - by měla do začátku prázdnin vypracovat komplexní program, který je základem volebního programu. Musíme zahájit kampaň mezi lidmi, protože my už část programu máme, máme program ze září loňského roku, což je deklarace Společně pro změnu. Zatím jsme jej nedokázali voličům představit, vysvětlit. Teprve poté, co se dostaví úspěch ve volbách, je na místě uvažovat o tom, jak bude sestavena ta vláda, a s kým.

Svoboda: Já jenom chci ujistit, že vždycky pro mne znamená nový styl vládnutí jednu velmi podstatnou věc - totiž, že se dodržují i nepsaná pravidla. To je strašně důležitá věc, protože jestli se má kultivovat společnost v České republice, musí být permanentní poptávka po změně tohoto stylu chování. To znamená, že teď můžete říkat, jaké jsou poměry, vždycky se musí respektovat toto pravidlo - teď i po volbách, kdykoliv se musí respektovat… Silová řešení umějí všichni, ale řešení v dohodě umí málokdo, a o to se chceme pokusit. Nejprve je však potřeba se soustředit na to, abychom přesvědčili voliče, protože voliči jsou inteligentní. Právě voliči nás budou sledovat, a proto je potřeba přesvědčit, že jsme věrohodní nositelé změny. A to je něco velmi podstatného.

Zůstaneme u té změny nebo té tendence ke změně. Budete při výběru stínových ministrů vybírat mezi čelnými představiteli vaší strany, či se poohlédnete někde jinde, třeba mezi nezávislými osobnostmi, eventuelně nestraníky?

Marvanová : My bychom rádi kombinovali obojí přístup a tak jak jsme o tom diskutovali ve Žďáru, to je pohled i některých představitelů strany lidové. Stínová, nebo alternativní vláda by měla být obrazem toho, jak bychom se chovali, kdybychom sestavovali skutečnou vládu. Důležité je, aby tam zejména byli lidé, kteří konkrétním oborům, resortům rozumějí. A měli by to být jak představitelé jednotlivých stran čtyřkoalice, tak by se tam měl objevit i někdo, kdo není spojen s žádnou stranou, protože je třeba dát najevo, že stranická legitimace není jedinou vstupenkou do politiky, nebo jedinou vstupenkou do vlády, že mnohem podstatnější je sestavit takový tým, který bude odborně způsobilý potom vést tuto zemi.

Lidovci už to umějí, za Josefa Luxe se stalo leccos podobného - vzpomeňme např. na Martina Bursíka či na pana Tigrida v ministerských křeslech. Budete v tomto směru, v této tendenci pane Svobodo pokračovat?

Svoboda : Mně je samozřejmě také sympatické to, aby ta vláda byla skutečně efektivní, aby její členové byli schopni oslovit voliče - teď nechci předcházet tomu, jak se dohodneme, protože lidovci mají 4 křesla, takže to je trochu menší prostor. Myslím, že by tam také měly být ženy, že není úplně dobré, když je všude jen mužská společnost, ale to nechme dalšímu vývoji. Myslím, že půjde především o výraznost té které osobnosti .

Jaký vliv a roli bude mít při formování onoho stínového kabinetu nový premiér je také šéfem čtyřkoaliční politické rady bez hlasovacího práva?

Svoboda : To je téma, které se stále opakuje, ale vztah vlády k čtyřkoaliční politické radě je jako vztah exekutivy k Poslanecké sněmovně. Tedy vlády k Poslanecké sněmovně. Tak bude rozhodovat čtyřkoaliční politická rada o složení vlády. S ní se musí debatovat o složení vlády, ale já si nedokážu představit, že by třeba ve vládě byl někdo, s nímž bych já zásadně nevycházel. Já bych nechtěl, abychom dělali silová řešení nějakých absolutních vet, a dnes jsme se dohodli, že nic takového nepadá v úvahu Znovu opakuji, to že nemám hlasovací právo v radě je dobře, protože bych tam jinak musel reprezentovat zásadně třeba postoj křesťanských demokratů.

Marvanová: O návrhu, že alternativní premiér nemá právo hlasovat, o tom jsme se dohodli dřív, než jsme kohokoliv vybrali. To není kauza Svoboda. My jsme se dohodli na tom, že bude-li lídr vybrán z řad některé strany čtyřkoalice, tak je správné, aby pokud je to čelný představitel, má nějakou významnou funkci, tak se jí vzdá. To Cyril Svoboda učinil, protože byl prvním místopředsedou KDU-ČSL a zároveň logicky v té politické radě by už neměl reprezentovat už vůli strany, z níž vzešel, byť zůstává členem, ale vůli čtyřkoalice.

Poslední dva body vašeho poměrně stručného prohlášení ze Žďáru nad Sázavou reflektují opravdu důležité problémy současné doby. Jde o reformu penzijního a sociálního systému a širokou demokratizaci systému školského a vzdělávacího. Nebude však zejména ten první bod znamenat střet mezi Unií svobody a KDU-ČSL? Poslední návrhy unionistických poslanců Voláka a Krásy o prodloužení důchodové hranice až na 65 let vyvolaly opravdu bouři nevole a asi nebudou konvenovat ani sociálně naladěným lidoveckým voličům.

Svoboda : To jsou dvě otázky představující témata pro jednání v rámci čtyřkoalice. Možná jich bude více. Ale to je podstata všech koaličních smluv na světě, že se musí dohodnout. Všechny vlády, vlády Václava Klause, koaliční, měly nějaký společný program, což byl vždycky projev vůle všech partnerů, kteří v té vládě byli. Důležité je, abychom se na tom dohodli, abychom to jasně deklarovali, a také potom naplnili. A to přece nevadí, že tam je téma, které nás odděluje v některých momentech, jinde spojuje, protože to bychom nebyly samostatné politické strany. To potom z toho uděláme Ein Kessel Buntes - velkou zábavu.

Marvanová : Já bych objasnila, proč jsou tam vlastně právě tyto dva body, a ne priority , na nichž se shodujeme - například právní stát. Není tam uveden právě proto, že o této otázce panuje absolutní shoda, stejně jako v dalších bodech. Ovšem otázka důchodové a sociální reformy, snižování mandatorních výdajů a vzdělávání, otevřenosti systému a konkurence různých škol nejen státních, ale i soukromých, to se jevilo jako problém. Jako určitý spor. Tím, že jsou v dohodě ze Žďáru uvedeny tyto dva body, tím čtyřkoalice dala najevo, že má společnou vůli i tyto kontroverzní body prosazovat, protože bez těchto reforem si neumím představit tu podstatnou změnu. Jsem ráda, že KDU-ČSL vnímala, byť na to třeba má v něčem jiný názor, že pro nás je to velmi podstatný bod, který tam musí být.

Svoboda: Řešení se najde, protože já sám jsem například spolupodepsán pod novelou vysokoškolského zákona z dílny poslanců Unie svobody Petra Mareše, Petra Matějů. Myslím, že je šance se dohodnout, těch témat bude víc, a to je v pořádku. Tak to má být. Protože jedině společná dohoda vede k něčemu podstatnému.

Nicméně jak udělat to, abychom na začátek řešení těchto problémů, které tady zastarávají 11 let, nečekali rok a půl do řádných voleb? Budete vyvíjet aktivitu ještě v tomto období?

Marvanová|: My samozřejmě budeme, i když teď jsme v opozici, vyvíjet veškerou aktivitu nejen k řešení těchto bodů, ale dalších sporných bodů, ovšem je pravda, že řada iniciativ, které byly podávány ve sněmovně, neprošla právě proto, že čtyřkoalice dnes disponuje necelými čtyřiceti hlasy, a nemá schopnost sama o sobě prosadit tyto změny. Já bych možná ale v této souvislosti upozornila na jiný velmi důležitý bod, který v té dohodě je, který tady nebyl zmíněn, a to je koordinace postupu v obou komorách parlamentu. To bylo čtyřkoalici vytýkáno, že postupuje různě klub KDU-ČSL, Unie svobody. Nyní jsme se dohodli, že v Senátu vznikne společný klub a doufám, že do dvou měsíců, a to právě proto, aby vznikala skutečně společná čtyřkoaliční stanoviska a čtyřkoalice, když kandidovala do voleb senátních společně, musí mít společný klub. Ve sněmovně tomu tak není, tam KDU i Unie svobody kandidovaly zvlášť, tam zřejmě zůstanou samostatné kluby, ale je dohodnuto, že budou vytvořeny takové mechanismy, aby byla vytvořena společná stanoviska obou klubů, a aby v podstatných věcech, v nichž to některá ze stran bude považovat za důležité, se postupovalo absolutně ve shodě, tedy i v případě když budou podporovány poslanecké návrhy, nebo i když by šlo o podporu nějakých třeba vládních návrhů. To já považuji za velmi důležité a tím se odstraní to rozdílné hlasování v důležitých věcech, jehož jsme zatím ve sněmovně byli někdy svědky.

Svoboda : Je to velká naděje, kterou teď začínáme budovat. Čtyřkoalice znovu ukázala, že to co slíbí, také splní, byť to je náročné. Myslím, že teď je před námi velká cesta, já jsem plný optimismu, protože se domnívám, že i společnost je plná očekávání a já bych chtěl, abychom nezklamali a vedli naši zemi k něčemu, co bude pozitivnější, aby se lidem tady dařilo lépe.

Připravila Jana Šmídová

Studio Stop 31. ledna 2001

Napište nám: rse@cro.cz