Martin Schulz: Helena Válková a lidská práva

Odvolání, pravda, navrhovala opoziční poslankyně Markéta Pekarová Adamová z TOP 09, ale to by neměl být důvod k zamítnutí návrhu z pozice hlasovací mašinérie. Jen těžko si totiž představit důvod jiný. 

Čtěte také

Týden očima Petra Schwarze: Lidé, co se nestydí. Někdo se stydí za ně

Vlny odporu proti paní Válkové se zvedly v okamžiku, kdy ji, možná trochu škodolibě, možná bez vědomí souvislostí, navrhl prezident Miloš Zeman do funkce ombudsmanky. V tu chvíli se najednou objevila zjištění historiků o tom, jakou neblahou a pro paní Válkovou bohužel písemně zaznamenanou minulost kandidátka má. Šlo, kromě jiného, o její spolupráci na odborném textu z konce 70. let, na kterém se podílela s velmi nechvalně proslulým komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. 

Skutečnost, že podepsala spoluautorství s jedním z nejhorších zjevení komunistické justice, nebo spíše totalitní justiční zvůle, je už sama o sobě nepěkná. Paní Válková navíc zvolila pro svou obhajobu tehdejší odborné činnosti velmi naivní, nehezkou a neobhajitelnou cestu.

Urválek a proces s Rudolfem Slánským

Tvrdila totiž, že nevěděla, kdo to JUDr. Urválek vůbec byl. Je to srovnatelné snad jen s tím, kdyby paní Válková tvrdila, že neumí číst nebo že v oněch 70. letech to nebyla ona, ale její stejnojmenná dvojnice.

Čtěte také

Ondřej Konrád: Obtížně udržitelná zmocněnkyně

Navíc, objevil se i Válkové odborný text o prospěšnosti takzvaného ochranného dohledu. To byl nástroj, který byl sice údajně vytvořen k ochraně společnosti před zločinnými recidivisty, ale ve skutečnosti sloužil v mnoha případech jako nástroj represe vůči lidem, kteří byli komunistické totalitě nepohodlní.

Po této vlně odporu se paní Válková sice sama vzdala kandidatury na ombudsmanku, ale rozhodla se setrvat ve funkci zmocněnkyně pro lidská práva. To je od ní přinejmenším neuctivé vůči lidem, kteří se stali oběťmi komunistické justiční zvůle v období let 1948–89.

Martin Schulz|foto: Dana Josefová

A ještě poznámka na konec: Komunističtí poslanci, kteří při hlasování podrželi někdejší spoluautorku spisu prokurátora Urválka, možná netuší, že tento pán poslal na smrt kromě Milady Horákové i jejich tehdejší soudruhy v procesu proti takzvanému spikleneckému centru v čele s Rudolfem Slánským. Jen pár měsíců před svým zatčením, jak možná dnešní komunističtí poslanci netuší, byl Slánský generálním tajemníkem ÚV KSČ.

Autor je publicista