Martin Horálek: Popeleční středa a paprsek naděje

17. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Popelec (ilustrační foto)

Pro víc jak miliardu katolíků na světě je dnes významný den. Popeleční středou začíná čtyřicetidenní postní doba. Střídmostí a odříkáním se křesťané připravují na Velikonoce. Cílem při tom není jen trénink vůle. Půst je současně jakousi roční inventurou, při které je možné ze sebe setřást všechny návyky a závislosti, které nás pomalu a nepozorovaně opanovaly.

Tuhle životní zkušenost zdaleka nemají jen křesťané. I proto je půst součástí většiny hlavních světových náboženství. I když se liší formou, délkou i způsobem prožívání, podstata zůstává stejná. Sebezáporem očistit tělo a umožnit duši, aby cílila k věcem ušlechtilým a povznášejícím. Snaží se o to muslimové během ramadánu, Židé při dni smíření Jom Kipur, stejně jako křesťané v postní době.   

Čtěte také

Má ale smysl půst v době koronavirové? Vždyť během uplynulého roku se v důsledku pandemie musela uskromnit řada lidí. Mnozí prožívají nečekanou a hlavně zcela nedobrovolnou dobu postní už řadu měsíců. Odpovědí může být to, že nedílnou součástí každého půstu je almužna.

Praktické pravidlo říká, že to, co ušetřím, protože se sám uskromním, mám věnovat těm, kteří pomoc potřebují. Dost možná že právě tenhle princip může nabídnout východisko z ekonomické krize, která nás v důsledku pandemie v následujících letech čeká.

Změna k lepšímu

Praktikující křesťany má půst vést také k intenzivnímu prožívání jejich víry. V té souvislosti je pozoruhodný sociologický průzkum společnosti Pew Research Center, který prováděla na reprezentativním vzorku respondentů nejen v Americe, ale také v Evropě. Podle něho si více jak čtvrtina Američanů myslí, že pandemie posílila jejich náboženské přesvědčení.

Čtěte také

Na otázku, zda v důsledku epidemických omezení došlo k posílení jejich rodinných vazeb, odpovědělo kladně 42 procent Španělů a také v ostatních sledovaných zemích byly výsledky podobné.

Nelekejte se. Nechci pandemii onemocnění covid-19 bagatelizovat. A už vůbec ji nechápu jako boží trest, který má přivést lidstvo na správnou cestu. Ze své zkušenosti ale vím, že plody půstu někdy docením až po delší době. Říkám si proto, že nás snad i koronavirové kataklysma může v něčem změnit k lepšímu.

První vlaštovkou může být třeba ozónová díra nad Antarktidou, která se v závěru loňského roku tak nečekaně zacelila. O tom, zda se tak opravdu stalo v důsledku celosvětově utlumené výroby, spotřeby a dopravy, se vědci asi ještě nějaký ten pátek budou dohadovat. Paprsek naděje z téhle velké zhojené rány planety Země nicméně zasvítil a kéž by nezůstal na dlouhou dobu posledním! 

Autor je dramaturgem náboženské redakce České televize

autor: Martin Horálek
Spustit audio