Martin Horálek: Novým pražským arcibiskupem se stává skutečný duchovní pastýř

Podle církevního práva musí každý biskup po dovršení pětasedmdesáti let podat rezignaci. I když se dá předpokládat, že Graubnera nechají několik málo let přesluhovat, žádné delší projekty plánovat nemůže. I proto ve Vatikánu obvykle hledají biskupy v generaci šedesátníků.

Čtěte také

Ondřej Konrád: Za kardinálem Dukou zůstanou hlavně církevní restituce

Patnáct let výkonu biskupského úřadu je dost na koncepční práci, zároveň ale nehrozí zakonzervování úřadu na dlouhá léta. Jmenování Jana Graubnera naznačuje, že se v této generaci buď nenašel vhodný kandidát, nebo se ho nepodařilo přesvědčit, aby se exponovaného úřadu ujal.

V této souvislosti je potřeba dodat, že dnešní šedesátníci se na výkon duchovní služby připravovali ještě za komunismu. Už ke vstupu do semináře museli získat povolení od totalitních úřadů. Tehdejší bohoslovci byli vedeni k tomu, aby zbytečně nevybočovali z řady a neupozorňovali na sebe. Důvodem byl neustálý dohled státních orgánů. Dokonce i mezi jejich vyučujícími se našli spolupracovníci StB. S příchodem svobody, po roce 1989, se pak věnovali obnově církevního života. Byli svěží, plní energie a zejména v pastoraci mládeže nepostradatelní. Je jasné, že v návalu takových aktivit zbývalo jen málo prostoru na další vzdělávání či stáže v zahraničí.

Bytostný Moravan

To o deset let mladší kolegové už měli podmínky zcela odlišné. Na české teologické fakulty se jako vyučující vraceli bývalí emigranti ze všech koutů světa. Nejlepší studenti byli posíláni do Říma na tamní univerzity. Kromě intelektuálních a jazykových schopností získali i celkový rozhled a sebevědomí. Dnes často učí na vysokých školách nebo zastávají důležité úřady v církvi.

Čtěte také

Přežil jsem covid a dostal čas navíc, už mohl být konec, uvažuje arcibiskup Graubner

A právě v jejich řadách se pravděpodobně budou vybírat i příští biskupové a arcibiskupové, včetně toho pražského. V kontextu vatikánských zvyklostí však ještě potřebují několik málo let, aby tak říkajíc dozráli do správného věku.

Při zvážení těchto okolností už dává jmenování Jana Graubnera větší smysl. Papež František měl ale k jeho nominaci nejspíš i další motivy. Co do počtu věřících i množství restituovaného majetku je arcibiskupství v Olomouci silnější než to pražské. A pokud ho Graubner uřídil bez větších problémů, dá se předpokládat, že to zvládne i v metropoli.

Vzhledem k současné politické a hospodářské situaci se nejspíš budou hodit i jeho zkušenosti v sociální oblasti. A po kardinálu Dukovi, který se zajímal hlavně o politiku a kulturní války, se katolíci dočkají i skutečného duchovního pastýře. A tak, až se bytostný Moravan, který ještě před dvěma lety balancoval na covidovém oddělení mezi životem a smrtí, stane arcibiskupem v Praze, bude to další důkaz toho, že cesty Páně jsou skutečně nevyzpytatelné.

Autor je dramaturgem náboženské redakce České televize