Martin Fendrych: V Praze nemá auto 34 procent domácností, ale vypadá to tu, jako by je mělo nejméně 150 procent
Nabídnu pro mnohé včetně mě překvapivý údaj: 34 procent domácností v Praze nemá auto. Na síti X to napsal Libor Dušek, ekonom a vysokoškolský pedagog, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV). Sám o sobě píše, že je „iracionálně oddaný racionální veřejné politice“.
Kromě faktu, že víc než třetina pražských domácností nemá k dispozici auto, píše Dušek ještě o malé anketě, v níž na síti X nejvíc lidí tipovalo, že auto nemá jen 10 až 19 procent domácností v hlavním městě. A naopak, jen asi 10 procent lidí mělo za to, že auto nemá 40 až 49 procent domácností. Mnohem víc lidí počet podhodnotilo, než nadhodnotilo.
Čtěte také
Když to převedu do srozumitelné řeči, tak se velká masa lidí plete v tom, jak významné a jak nezbytné je auto pro život v Praze. A dodám, že je to logické. Když se po hlavním městě pohybujete, musíte nabýt dojmu, že tady vládnou auta. Nikoli veřejná doprava, nikoli chodci, cyklisté nebo nějaké alternativní způsoby dopravy. Auta.
A teď to důležité. Člen klíčového poradního sboru vlády Dušek k číslům o autech dodává: „Politiky by se měly tvořit podle reality. Když ale voliči mají o realitě zkreslené představy, například si myslí, že počet domácností bez aut je úplně jiný než ve skutečnosti, požadují dopravní řešení, která neodpovídají potřebám města, ve kterém reálně žijí.“
Čtěte také
K tomu dodám, že čísla vycházejí z údajů SILC, což je výběrové šetření Evropské unie, které u nás provádí Český statistický úřad už od roku 2005 pod názvem Životní podmínky. Mimochodem, v celém Česku nemá auto skoro 27 procent domácností. Ale chováme se, jako by je měly všechny.
Do počtů statistický úřad zahrnuje i služební auta, protože účelem evropského šetření je měřit životní úroveň, bez ohledu na to, zda auto domácnost vlastní, pronajímá si je, nebo jí je někdo poskytl.
Sto let za opicemi
Praha má fungující hromadnou dopravu, není tu nutné jezdit autem. Když ale chodíte pěšky, nebo jezdíte na kole, vidíte, že se všechno přizpůsobuje autům, jako by představovala nějakou absolutní nezbytnost, jako by to bez nich prostě nešlo.
Čtěte také
Roky se vedou plané debaty o zpoplatnění vjezdu do centra města, nikdo z politiků si to netroufne udělat. Parkování v Praze je směšně levné. Záchytných parkovišť na okraji města je nedostatek a nic taky řidiče nenutí na nich vůz nechat.
Na většině přechodů chodci neúměrně dlouho čekají, auta jedou. Cyklista je na silnici stále jenom trpěn, cyklopruhy před zatáčkami absurdně mizí, za zatáčkou se zase náhle vynoří. Řidič pak může nabýt mylného pocitu, že kolo v zatáčce nemá co pohledávat.
V hustě obydlených čtvrtích se sice zavádějí povinné třicítky, ale kupříkladu v Břevnově jsem nezažil, že by policie rychlost aut kontrolovala. Nikdy. Podle toho to taky vypadá.
Vrátím se k Liboru Duškovi a této jeho větě: „Politiky by se měly tvořit podle reality.“ Měly, ale v Praze netvoří. V tomhle jsme sto let za opicemi.
Autor je spolupracovník deníku Forum 24
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
