Martin Fendrych: Češi chtějí být vzdělaní, ale nechtějí se bránit
Výzkumná agentura STEM/MARK zjišťovala, jak se veřejnost dívá na vládní úsporný balíček dva měsíce po jeho zveřejnění. Výsledky jsou pro Česko a jeho obyvatele typické. Jsme k šetření méně skeptičtí, na balíček si zvykáme. Tématem průzkumu ovšem nebyly jen vládní úspory, ale také otázka, které vládní investice Češi nejvíc podporují.
Vyhrály ty do zdravotnictví a vzdělávání. Za nimi skončil rozvoj dopravní infrastruktury. Po něm sypání peněz do bydlení, životního prostředí, vědy a výzkumu a energetiky, například do jaderných elektráren a komunitní energetiky. U všech těchto oblastí se proti investicím státu stavělo jen 3 až maximálně 13 procent dotázaných.
Čtěte také
Naopak nejhůř dopadly nákupy vojenské techniky: 29 procent odpovídajících by do nich spíše neinvestovalo, 17 procent by do obrany rozhodně neinvestovalo, 7 procent neví, nebo je jim to jedno. Jen 14 procent by vybavení armády rozhodně posilovalo a 34 procent spíše posilovalo.
Co to o nás vypovídá? Z jiných výzkumů víme, že většina Čechů nejsou žádní bojovníci, žádní obránci svobody. Neuvěřitelné nasazení Ukrajinců při obraně země je nám, bohužel, cizí. Za staletí většina z nás vůli ke svobodě hodně poztrácela.
Čtěte také
Dotvrzuje to třeba červnové zkoumání agentury STEM, podle něhož velká většina, celkem 64 procent dotázaných, souhlasí s tím, že by válka na Ukrajině měla skončit co nejdříve a – pozor – měla by skončit i za cenu toho, že by Rusku byla ponechána část území napadené země. Naopak jen 36 procent lidí má za to, že naše země má Ukrajinu podporovat v úsilí, aby vybojovala zpět Rusy okupované oblasti.
Pohodlí černých pasažérů
Je v pořádku, že jsme se takto vyvinuli? Máme s tím být spokojeni, nebo se máme snažit v české společnosti probouzet větší touhu po svobodě pro sebe i pro druhé?
Čtěte také
Je to celé trochu paradox. Chceme, aby stát investoval do zdravotnictví, vzdělávání a dalších u nás značně zanedbaných oblastí. Nic proti tomu, kéž by se to bylo dělo během minulých třiatřiceti let. Ale k čemu by nám bylo dejme tomu superkvalitní vysoké školství či špičková věda, kdyby nás okupovali Rusové?
Už jsme to jednak zažili, a za druhé vidíme na dnešním Rusku, jak si váží intelektuálů, jak odtud vzdělanci prchají na Západ, jak jsou tam občané masírováni lží a propagandou. Svobodu nemají, jsou to většinou poslušní otroci Putina.
Neinvestovat v dnešní době do obrany, znamená být naprosto lhostejný ke svobodě. Vlastně to ale nepřekvapuje. Zvykli jsme si na pohodlí černých pasažérů. Jsme členskou zemí NATO, své sliby, že budeme na obranu dávat 2 procenta HDP mnoho let celkem v klidu neplníme. Asi si myslíme, že to zase někdo zařídí za nás. Ale co když ne?
Autor je komentátor Aktuálně.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
