Mariánský sloup měl být symbolem smíření, teď symbolizuje porážku tolerance, myslí si zastupitel Mahrik (Piráti)
Po 102 letech od stržení Mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí jsme velmi blízko tomu, aby na jeho místě stál nový. Lidovecký zastupitel Wolf návrat sloupu vítá, zatímco zastupitel Mahrik za Piráty by vítal vertikálu současnou, coby symbol smíření.
Čtěte také
Hlavní město se vztyčení sloupu dlouho bránilo, teď se ale jeho zastáncům v zastupitelstvu podařilo shromáždit dostatek hlasů.
„Byl to jeden ze tří mariánských sloupů na sever od Alp... Měl symbolizovat to, že Pražané znemožnili švédským vojskům dobýt Staré Město,“ říká v pořadu Pro a proti pražský zastupitel za KDU-ČSL Jan Wolf.
Jeho snahou bylo vysvětlit ostatním, proč by se sloup měl na náměstí vrátit. „Je vidět, že se to nakonec podařilo. Zastupitelé to přijali nejen jako náboženskou, ale uměleckou záležitost... Šlo o jedno z nejkvalitnějších děl počínajícího baroka.“
Staroměstskému náměstí schází vertikála... Socha Jana Husa byla koncipována směrem ke sloupu..., stejně i výška budov na náměstí... Není to jen část duchovní, ale i architektonická a barokní... Nová socha věrohodně kopíruje originál... Sochař (Petr) Váňa přenášel starými technologiemi rozměry originálu na nový kámen... Zbytek dopočítal počítač.
Jan Wolf
Wolf odmítá, že by sloup symbolizoval triumf katolické církve. „Pražané bojovali proti Švédům i s Židy... Ano, po 400 letech můžeme mít různý výklad událostí, ale toto je zapsáno v historii.“
„Společnost je na Mariánský sloup připravena. Může to mít dopad i celosvětový, tedy aktuální migrace lidí z Asie do Evropy, z Afriky... I to může být jeden z důvodů, proč zastupitelé teď hlasovali pro sloup,“ vysvětluje Jan Wolf (KDU-ČSL).
Jen rozděluje společnost...
Čtěte také
„Nejde ani tak o to, co sloup představoval v 17. století, ale co znamená pro dnešek. Podle mě rozděluje společnost. Původně mělo jít o symbol smíření, teď je spíš symbolem porážky myšlenky tolerance,“ konstatuje pražský zastupitel za Českou pirátskou stranu Viktor Mahrik.
Podle něj dost zastupitelů hlasovalo pro obnovení Mariánského sloupu jen proto, aby se už tématu zbavili. „Protože se nám neustále vrací. Tím, že se to schválilo, uvolnil se čas na další důležité věci.“
Stanoviska několika uměleckých institucí a kunsthistoriků říkají, že jde o nevydařenou barokizující sochu... Proč tedy stavět pseudobaroko, notabene na nejvýznamnějším náměstí v Praze? Mnohem víc bych podporoval myšlenku Ekumenické rady církví, kterou je dostavět náměstí a domluvit se na vertikále, která je současná a obsahuje motiv smíření. Prosazením Mariánského sloupu ke smíření nemůžeme dojít.
Viktor Mahrik
Mahrik souhlasí s tím, aby byl historický sloup postavený jako jakési poděkování za obranu města před Švédy. „Bylo to na něm i na napsáno. Ale symbolická rovina je hlubší a já nejsem ten, kdo by někomu diktoval, jak si má vykládat symbol.“
„Mnoho lidí vnímá sloup negativně... Nespokojených je hodně. Například nesouhlasí Církev československá husitská, Českobratrská církev evangelická,... Ostatně, na obnově sloupu není ani ekumenická shoda,“ shrnuje Viktor Mahrik (Piráti).
Víc si poslechněte v audiozáznamu Pro a proti Tomáše Pavlíčka.
Související
-
Nepoctivé, nezákonné, zákulisní, říká o snahách obnovit Mariánský sloup odpůrce Tomáš Dittrich
Pražské zastupitelstvo odmítlo přehodnotit dva roky staré usnesené o odmítnutí obnovy Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.
-
Mariánský sloup byl symbol netolerance. Andělé na něm...
Mariánský sloup se na pražské Staroměstské náměstí nevrátí. Ve čtvrtek o tom rozhodli zastupitelé, kteří měli na stole dvě petice – jednu pro obnovu sloupu a druhu ...
-
Byl pražský mariánský sloup poctou Habsburkům? Mýty si žijí svým vlastním životem, odpovídá historik
Pražský mariánský sloup sice nestojí, je ale stále přítomen ve veřejném životě. Objevují se příznivci i odpůrci jeho znovuobnovení a debata pokračuje...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.