Marek Hudema: Sorosova hra na Boha
Miliardář George Soros nedávno navrhl, abychom při boji s globální změnou klimatu vsadili na geoingeneering. Tedy abychom uměle snížili teplotu Země a zabránili tím jejímu oteplování. S podobnými nápady si pohrávají i další boháči, jako je například bývalý šéf Microsoftu Bill Gates či šéf Amazonu Jeff Bezos. Je však rozumné hrát si takhle na bohy?
Použití umělých metod k ochlazení planety je logické. Dosavadní snahy o omezení emisí skleníkových plynů, které Zemi oteplují, zřejmě selhávají.
Čtěte také
Není tu síla, jak donutit všechny státy světa omezit emise, a dokonce ani síla donutit k tomu největší znečišťovatele. Země se tedy bude dál oteplovat. Neohrožuje to sice přežití lidstva, ale důsledky změny klimatu mohou otřást naší civilizací. Pokud tomu dokážeme zabránit vypouštěním jiných plynů či par do atmosféry, litím různých látek do moře či stavbou obrovských zrcadel, proč to neudělat.
Snaha uměle vrátit klima zpátky sice může být nebezpečná, ale možná ne tolik, jako to, co děláme teď. Vypouštěním skleníkových plynů ovlivňujeme klima na Zemi už dávno. Přitom sami pořádně nevíme, co přesně způsobujeme. Už teď nás následky překvapují. Nejde jen o vedro a sucho, ale i o změny dešťů, povodně či naopak mrazy způsobené narušenou cirkulací vzduchu.
Zahrát si na dobrotivé bohy?
Hlavní námitkou proti umělému ochlazení atmosféry je ale momentálně to, že by pak prý lidé přestali omezovat své emise a vsadili vše na geoingeneering.
Čtěte také
Není to moc pravděpodobné. Zdá se totiž, že snahy o ochlazení Země budou většinou fungovat jen dočasně a se stoupající teplotou bude každé další sražení teploty dražší a dražší. Není to náhrada za stopnutí emisí.
Skutečný problém je zřejmě jinde. Kdo rozhodne o tom, o kolik atmosféru ochladit a kde, protože umělé ochlazení může být nerovnoměrné? A kdo rozhodne, jakou metodu zvolit a které vedlejší nepříznivé důsledky ignorovat? Změnit zemské klima přitom může i středně velký stát.
Není to náročné ani technicky, ani finančně. Podle některých odhadů by to stálo pár desítek miliard dolarů. Na to by měli dokonce i již zmínění miliardáři. Nebudou právě oni v pokušení zahrát si na dobrotivé bohy? Bez ohledu na názor ostatních a důsledky pro podstatnou část lidstva.
Autor je komentátor Lidových novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
