Marek Hudema: Migrace, hlavní téma eurovoleb
Migrace je jedním z hlavních témat letošních voleb do Evropského parlamentu i tématem národních voleb v mnoha evropských zemích. Populistické strany slibují, že přitvrdí zákony proti imigrantům případně, že jim zabrání vůbec se dostat do země. Bez ohledu na evropská pravidla. A to může mít nebezpečné následky.
Momentálně je volání po omezení migrace bez ohledu na „Brusel“ nejvíce slyšet z Nizozemska. Tamní vláda chce „zavést nejtvrdší azylovou politiku všech dob“.
Čtěte také
Mimo jiné hodlá vracet zpět na hranicích zadržené ilegální imigranty. Podobné myšlení ale není výsadou nizozemských politiků. Stejné nápady zaznívají například ve Francii, v Německu i u nás.
Není to jen hlas Tomia Okamury a jeho strany SPD. Jde i o Andreje Babiše a jeho hnutí ANO. Ten nedávno napsal v komentáři v Mladé frontě Dnes, že je tu plíživá islamizace Evropy a podobu starého kontinentu mění násilná povaha migrantů. A že to podle něj kvůli evropskému migračnímu paktu čeká i Českou republiku. Chce tomu zabránit přísným migračním zákonem, „ať se třeba Brusel staví na hlavu“.
Tvrdé kontroly hranic?
Dá se nad tím mávnout rukou s tím, že jsou to jen takové řeči, které se sice objeví v předvolebním či vládním programu, ale realita bude nakonec jiná. Je přece jasné, že něco takového nelze zařídit bez toho, aby se znovu zavedly v Evropě hranice.
Čtěte také
Jinak nelze zabránit přílivu imigrantů ze sousedních unijních zemí a nelegální imigranty lze přece zadržovat a vyhošťovat už dnes. Nehledě na to, že třeba takový Andrej Babiš asi nebude mít zájem na omezení pohybu přes hranice, protože firmy z jeho svěřenského fondu, ze kterého má peníze, podnikají a prodávají své zboží nejen v Česku, ale i v dalších zemích unie.
Problém je ale v tom, že i když tyto sliby nemusí být míněny vážně, voliči je tak mohou chápat a pak vyžadovat jejich splnění. Tlak občanů může nakonec vést politiky k obnově tvrdé kontroly hranic.
K nikým nechtěnému návratu k mnohahodinovému čekání na hranicích při cestě k moři i k pomalejší a nakonec i omezenější přepravě zboží přes hranice a následnému omezení obchodu. Jak to vidíme po brexitu mezi Evropskou unií a Velkou Británií. Znamenalo by to konec Evropské unie tak, jak ji známe dnes, a zchudnutí nás všech. Nezdá se to, ale možná jsme od toho jen krůček.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
