Marek Hudema: Fungují západní sankce proti Rusku?
Pokud fungují západní sankce proti Rusku, do jaké míry poškozují ruské hospodářství? Novináři a experti se o to přou už od prvních omezení obchodu s Ruskem po zahájení jeho invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Jasnou a nezpochybnitelnou odpověď nám ale přinesl až nedávno ruský dokument popisující dopady embarga na ruskou polostátní plynárenskou společnost Gazprom, ke kterému se dostali novináři listu Financial Times.
Plynou z toho dva závěry. Za prvé, dopad sankcí je docela drtivý a to dokonce i v oblasti vývozu energetických surovin, kde někteří tvrdili, že lze sankce snadno obejít.
Čtěte také
Ukazuje se, že téměř úplné zastavení odběru ruského plynu dopravovaného plynovody do Evropy způsobilo Gazpromu takové potíže, že se z nich nedostane dřív než v roce 2035. A i poté to nebude žádná selanka.
Moskva nedokáže zastavení exportu plynu do Evropy nahradit jeho vývozem třeba do Číny. Stavba plynovodu do Číny nepokračuje tak, jak měla, a ani pak nebude jeho přepravní kapacita stejná jako trubek do Evropy. Navíc Čína nabízí za ruský plyn jen nízké ceny. Podle některých zpráv Číňané požadují stejnou cenu, za kterou prodává Gazprom doma v Rusku. Je to ovšem často cena dotovaná a v tom případě nemá vývoz do Číny smysl.
Když ekonomika ohrozí podstatu režimu
Za druhé se ukazuje, že se dopad sankcí těžce projeví až po delší době. Gazprom sám má nyní možnost si stále půjčovat na trzích za poměrně výhodných podmínek, i když jeho zadlužení roste. Vydrží mu to ještě léta.
Čtěte také
Je také stále schopen v odlehlých oblastech Ruska zaměstnávat zbytečně víc lidí, než je potřeba, stavět silnice a sportoviště, a tím suplovat státní sociální politiku. Dlouhodobě ale bude mít problém udržet svá zařízení v chodu, protože je závislý na dodávkách náhradních dílů ze Západu, a ty skončily.
Časem může kvůli poruchám omezit těžbu a přepravu plynu a bude muset přestat suplovat stát. To může vést k nespokojenosti a sociálním otřesům ohrožujícím ruskou vládu. Ta by pak musela vydávat značné prostředky na potlačování nepokojů a kontrolu obyvatel a ty by jí chyběly na financování války. To je ovšem hudba daleké budoucnosti.
Problém je v tom, že si nikdo není jistý, zda Západ udrží protiruské sankce a svoji podporu Ukrajině tak dlouho, aby se projevil dlouhodobý dopad sankcí na ruské hospodářství a oslabilo to schopnost Ruska vést válku.
Režim Vladimira Putina je ochoten obětovat ekonomický rozvoj i blahobyt Rusů na oltář války. Teprve když slábnoucí ekonomika ohrozí podstatu režimu, bude to chápat jako problém. Ale v té době už může unavený Západ na podporu Ukrajiny dávno rezignovat.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
