Malý nález, obrovský pterosaurus

Okřídlení plazi pterosauři se objevili asi před 210 miliony let, poletovali nad hlavami dinosaurů a spolu s nimi vymřeli na konci křídy před 65 miliony let. Během své evoluce se rozrůznili do šesti až sedmi hlavních skupin. Paleontologové z Leicesterské a Portsmouthské univerzity se zaměřili na skupinu Ornithocheiroidea. Její příslušníci byli relativně malí pterosauři s rozpětím křídel 2 až 3 metry. Živili se rybami a jejich zobák obsahoval úctyhodnou řadu zubů.

V Přírodopisném muzeu v Londýně vědci narazili na fosilii, která zde odpočívala už od roku 1884. Šlo o malý kousek zobáku pterosaura a jeho jediný zlomený zub o průměru 13 mm. Navzdory špatnému stavu fosilie vědci určili, že zobák i zub patřily pterosaurovi velice vzácného druhu Coloborhynchus capito, který je známý jen z malého počtu nálezů z Cambridge Greensand v hrabství Cambridgeshire. Na základě dobře zachovaných koster pterosaurů ze skupiny Ornithocheiroidea, které se našly v Brazílii, mohli vědci také spočítat velikost zvířete. A tady je čekalo překvapení: pterosaurus, ze kterého se zachoval jen úlomek zobáku, měl rozpětí křídel dosahující 7 metrů. Stal se tak vůbec největším známým zubatým ptakoještěrem.

Obrovský pterosaurus Coloborhynchus capito|foto: Mark Witton/ University of Portsmouth

Světové prvenství mezi pterosaury mu však nepatří. Největších rozměrů dosahovaly bezzubé druhy ze skupiny Azhdarchoidea, které měly až desetimetrové rozpětí křídel. Proč byli bezzubí pterosauři o tolik větší než ti zubatí, je nedořešená otázka. Není však vyloučeno, že příčinou jsou právě zuby, které jsou relativně těžké. Tím, že je redukovali, mohli pterosauři dorůst obrovských rozměrů a přitom si zachovat schopnost letu.

Zdroj: Cretaceous Research