Malý nález, obrovský pterosaurus

19. říjen 2011

Z malého kousku zobáku a jednoho zubu se vyklubal největší zubatý ptakoještěr. Fosilie ležela v muzeu od roku 1884, ale teprve nyní vědci rozpoznali její význam.

Okřídlení plazi pterosauři se objevili asi před 210 miliony let, poletovali nad hlavami dinosaurů a spolu s nimi vymřeli na konci křídy před 65 miliony let. Během své evoluce se rozrůznili do šesti až sedmi hlavních skupin. Paleontologové z Leicesterské a Portsmouthské univerzity se zaměřili na skupinu Ornithocheiroidea. Její příslušníci byli relativně malí pterosauři s rozpětím křídel 2 až 3 metry. Živili se rybami a jejich zobák obsahoval úctyhodnou řadu zubů.

V Přírodopisném muzeu v Londýně vědci narazili na fosilii, která zde odpočívala už od roku 1884. Šlo o malý kousek zobáku pterosaura a jeho jediný zlomený zub o průměru 13 mm. Navzdory špatnému stavu fosilie vědci určili, že zobák i zub patřily pterosaurovi velice vzácného druhu Coloborhynchus capito, který je známý jen z malého počtu nálezů z Cambridge Greensand v hrabství Cambridgeshire. Na základě dobře zachovaných koster pterosaurů ze skupiny Ornithocheiroidea, které se našly v Brazílii, mohli vědci také spočítat velikost zvířete. A tady je čekalo překvapení: pterosaurus, ze kterého se zachoval jen úlomek zobáku, měl rozpětí křídel dosahující 7 metrů. Stal se tak vůbec největším známým zubatým ptakoještěrem.

Obrovský pterosaurus Coloborhynchus capito

Světové prvenství mezi pterosaury mu však nepatří. Největších rozměrů dosahovaly bezzubé druhy ze skupiny Azhdarchoidea, které měly až desetimetrové rozpětí křídel. Proč byli bezzubí pterosauři o tolik větší než ti zubatí, je nedořešená otázka. Není však vyloučeno, že příčinou jsou právě zuby, které jsou relativně těžké. Tím, že je redukovali, mohli pterosauři dorůst obrovských rozměrů a přitom si zachovat schopnost letu.

Zdroj: Cretaceous Research

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Více z pořadu