Magnetický inkoust
Inženýři z Národní univerzity v Soulu si od ptáků a hmyzu vypůjčili myšlenku "strukturálních barev" a vytvořili zcela nový typ inkoustu.
Mnoho druhů ptáků a hmyzu za své pestré zbarvení nevděčí ani tolik barevným pigmentům jako jemné struktuře, která určitým způsobem rozptyluje světlo. Korejští inženýři se takzvané strukturální barvy už dlouho pokoušejí napodobit v umělých materiálech. Jejich prvním úspěchem je magnetický inkoust, který ve viditelném spektru dokáže vytvořit jakoukoli barvu a mohl by vést k novým metodám rychlého a levného barevného tisku.
Takzvaný M-Ink (M od magnetický) tvoří kapalina, která obsahuje magnetické nanočástice o průměru 100 až 200 nm rozptýlené v pryskyřici. Náhodně rozptýlené nanočástice dodávají inkoustu hnědavé zbarvení. Jakmile na ně ale zapůsobí externí magnetické pole, začnou se skládat do linií, které různým způsobem odrážejí světlo a tím vytvářejí barvy. Odpudivé síly v nosné kapalině přitom brání tomu, aby se nanočástice shlukly dohromady. Kombinací několika elektromagnetů je možné vytvářet různé barvy a výsledný obraz se dá zafixovat působením ultrafialového záření. Fixace přitom nemusí proběhnout najednou - je možné osvítit jen jednu část a na další pokračovat s barevnými úpravami.
Novou technologii barevného tisku popisuje článek v Nature Photonics.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
