Maďaři ve velkém nakupují státní dluhopisy. Země ale může mít v budoucnu problém je splácet, varuje rektor VŠE

Banky v Maďarsku aktuálně nabízejí úrokovou sazbu ve výši 12,5 %. Míra inflace se ale v zemi v červenci stále držela na 17,5 %, i když už i v Maďarsku růst cen zpomaluje z lednového maxima téměř 26 %.

Čtěte také

Chybí čtvrt miliardy, firma je v úpadku. České investice v Rusku bude řešit soud

Maďaři se snaží udržet si hodnotu svých úspor tím, že je vybírají z bank a investují raději do státních dluhopisů, nejčastěji těch navázaných na inflaci. Objem těchto dluhopisů držených drobnými investory vzrostl v první polovině letošního roku až o 37 %.

Ani v Česku není inflace pořád nízká. Momentálně je pátá nejvyšší ze zemí OECD a drží se na úrovni 9,7 %. Výhled je ale podle náměstka ředitele měnové sekce ČNB Jakuba Matějů poměrně příjemný.

„Pro nás je důležité, že klesají zejména ceny v tomto novém jádře, to znamená ceny zboží a služeb. V těch službách se projevuje odeznívání růstu tzv. imputovaného nájemného, což jsou náklady vlastnického bydlení. Tam se projevuje stabilizace na realitním trhu, stabilizace cen nemovitostí. Na ty působí samozřejmě přísně nastavená měnová politika ČNB,“ popisuje Matějů.

Čtěte také

Ivan Štern: Maďarsko jako kůl v plotě

Podle něj bude navíc inflace v ČR stále klesat a začátkem roku skokově poklesne do blízkosti inflačního cíle. Jak uvádí Petr Dvořák, rektor VŠE v Praze, tak i Maďarsko se dočká poklesu inflace, jen bude o něco pozvolnější než u nás. Velkou roli totiž hraje chování Maďarů, kteří nevěří, že inflace klesne.

„Je naprosto zřejmé, že povědomí firem a i obyvatelstva o inflaci a o jejím dalším vývoji je pro její samotný vývoj nesmírně důležité. Čím výš se inflace dostane, tím více se optimismus v to, že se vše vrátí zpět na nižší úroveň, logicky zmenší,“ říká Dvořák.

Nejbezpečnější investice

To, že Maďaři vybírají peníze z bank a ukládají je do protiinflačních dluhopisů, je celkem pochopitelné, protože jim to momentálně může zajistit nejlepší zhodnocení peněz s poměrně malým investičním rizikem. Takovéto vybírání ovšem může banky ovlivnit.

Čtěte také

Luboš Palata: Maďarsko vydírá Švédsko a Finsko. A spojuje rozšíření NATO se svými problémy v EU

„Ty výběry jsou poměrně masivní, ale motivace je v tom, že se lidé snaží reagovat na inflaci a varianta protiinflačních dluhopisů je pro běžného člověka velmi srozumitelná a jednoduchá, a proto po ní sahá. Na banky to má logicky dopad, ale je to řešitelná situace,“ uvádí.

Dluhopisy obecně patří mezi asi úplně nejbezpečnější investice z hlediska rizika. Podle Dvořáka to v současné době může platit i u Maďarska v případě, že se bude jednat o krátkodobý horizont, kdy stát bude skutečně schopný svým občanům vyplatit dané částky.

„Problémy Maďarska jsou ale dlouhodobé, nejrůznějšího charakteru, a pokud se je nepodaří řešit, tak by to potom logicky mělo v delším horizontu dopad na jeho schopnost splácet své dluhy,“ popisuje.

Pohled do budoucnosti

Češi před dvěma lety, kdy u nás začala inflace výrazně růst, uvažovali úplně stejně a také ve velkém nakupovali protiinflační dluhopisy. Poptávka po nich při poslední vánoční emisi v roce 2021 byla rekordní, ale taky poslední, protože ministerstvo financí po ní rozhodlo o dočasném pozastavení vydávání tzv. protiinflačních dluhopisů republiky. Alternativa, jak uchránit své úspory před inflací, ale podle Dvořáka neexistuje bez rizika.

Čtěte také

David Klimeš: Inflace s vůní benzínu

„Doporučit nějaký jednoduchý instrument, kterým by si mohl zejména třeba drobný investor zajistit své úspory tak, aby neztrácel kvůli inflaci, je velmi těžké, protože pokud bychom chtěli získat výnos, který bude převyšovat inflaci, tak bude logicky spojen s poměrně vysokým rizikem,“ říká.

„Je potřeba si uvědomit, že my se vždy díváme z hlediska zhodnocení na inflaci meziroční, tedy tu minulou. Ale měli bychom vždy úrokové sazby a zhodnocení poměřovat s tím, jaká inflace nás teprve čeká, protože investujeme dopředu,“ dodává.

Poslechněte si celý pořad Řečí peněz v audiozáznamu. Moderuje Naďa Bělovská.