Adam Černý: Maďarsko testuje unijní soudržnost
Bobtnající obavy z maďarského unijního předsednictví v čele Rady Evropské unie vedou k rostoucímu tlaku na to, aby bylo odloženo, jak dokládá rezoluce Evropského parlamentu přijatá výraznou většinou. Snad žádný členský stát, možná s výjimkou Polska, si nedokáže představit, že by unii na půl roku vedla země, která má potíže s dodržováním právního státu nebo svobodou médií.
To, co se nedávno jevilo jako plán s malou šancí na uskutečnění, se přiblížilo realitě. Jasná většina europoslanců vyzvala členské státy sedmadvacítky, aby vyvodily konkrétní závěry z porušování základů právního státu Maďarskem, které se má v polovině příštího roku na šest měsíců ujmout unijního předsednictví.
Čtěte také
Už jmenovaný hřích by byl sám o sobě dostatečným důvodem k pochybnostem o schopnosti vlády v Budapešti hledat a nacházet třeba i pracné kompromisy přijatelné pro celou sedmadvacítku.
Jenže onen hřích není ani zdaleka jediný, stačí se podívat na maďarskou mediální scénu, která je rozhodující měrou pod kontrolou vládní politiky. Stačí připomenout listopad 2018, kdy na popud vlády vznikla Středoevropská tisková a mediální nadace KESMA, do níž opět na popud vlády vložily osoby s blízkými vazbami na vládu premiéra Viktora Orbána několik set mediálních titulů.
Nabourávání soudržnosti EU
Konglomerát se řídí pokyny z Orbánovy strany Fidesz, takže těch několik nezávislých online titulů, kterým je dovoleno přežívat, působí jako spíše užitečné alibi, že vládní mediální politika nemá pod palcem všechno. Ani tomu nelze příliš věřit od loňského roku, když nezávislí novináři odhalili, že jejich mobily jsou infiltrovány špehovacím programem Pegasus, který umožňuje na dálku odposlouchávat a nahrávat hovory, o něž má majitel licence Pegasus zájem.
Čtěte také
Vláda v Budapešti byla s aférou rychle hotova, když popřela, že by slídila v mobilech opozičníků nebo redaktorů nezávislých médií, aniž by se namáhala vyrovnat s argumentem, že ona jediná má dobrý důvod čmuchat a hledat, co nezávislá média vědí a jak se dostávají k vládě nepohodlným informacím.
Už jen krátký výčet z oblasti, kterou si vláda podřídila, by stačil k závěru, že právní stát a svoboda médií v Maďarsku vykazují zásadní nedostatky. K tomu lze přičíst, že Maďarsko se pod Orbánovým vedením v posledních letech soustřeďuje, aby pod heslem národních zájmů vytěžilo co nejvíce ze společných unijních fondů, do jejichž využití by neměl nikdo zvenčí strkat nos.
Potom už lze spíše pochopit obavy ostatních členů sedmadvacítky, že za rok by se půlroční předsednictví pod Orbánovým vedením mohlo stát pohromou. Proto už je zřejmé, odkud se bere ostrá kritika europoslanců na adresu Budapešti. Ta se spoléhá, že pořadí předsednictví stanovila jednomyslná dohoda členských států, k jejíž změně by bylo zapotřebí opět jednomyslnosti.
Tento kalkul přehlíží, jaké pravomoci má Evropský parlament, bez jehož souhlasu například nelze schválit unijní rozpočet, pod nějž spadají i kapitoly týkající uvolnění unijních fondů, tedy i těch s položkou, na níž je maďarská vlajka. Už z nynějšího stavu přetahované lze soudit, že příštích dvanáct měsíců bude zátěžovým testem, zda se sedmadvacítka dokáže vyrovnat i s tak extrémními tlaky nabourávajícími její soudržnost.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
