Emmanuel Macron hájil před kritiky svůj úmysl zařadit maršála Philippa Pétaina mezi vojáky, kterým tuto neděli vzdá poctu během ceremoniálu v pařížské Invalidovně. Mělo se tak stát v den stého výročí konce první světové války.
Rozhodnutí šéfa Elysejského paláce vyvolalo ve Francii ostré protesty, na základě kterých prezident od svého úmyslu nakonec ustoupil, uvádí francouzský list Le Figaro.
Maršál Pétain dosáhl za první světové války významných velitelských úspěchů a byl považovaný za národního hrdinu. Během druhého světového konfliktu se ale postavil do čela Vichistického režimu a jako kolaborant dostal po válce za velezradu trest smrti. Ten mu generál De Gaulle z titulu předsedy tehdejší prozatímní vlády zmírnil na doživotní vězení.
„Vždy jsem se díval na dějiny naší země zpříma. Je naprosto legitimní, abychom vzdali čest maršálům, kteří také dovedli naši armádu k vítězství,“ vysvětloval Macron svůj záměr. Také uvedl, že se nechce dopouštět žádných zjednodušení, ale zároveň nechce skrývat žádnou kapitolu francouzských dějin.
Maršál Pétain byl významným vojevůdcem první světové války. Je to realita naší země.
Emmanuel Macron
Politický život stejně jako lidská přirozenost je podle Macrona „často komplexnější, než by se člověku mohlo zdát“. Pétainův případ komentoval slovy, že „je možné proslavit se jako skvělý voják za první světové války a přivést zemi ke zhoubným rozhodnutím během války druhé“.
Tento týden se děti ve Francii vracely po prázdninách zpátky do škol. Nový začátek ale čeká i Emmanuela Macrona, uvádí britský týdeník Economist. Šéf Elysejského paláce musel v týdnu přikročit ke změnám ve francouzské vládě poté, co kabinet rozkývala rezignace ministra životního prostředí Nicolase Hulota.
Oslavy stého výročí konce první světové války jsou v Macronově pohledu především oslavou národa, který vybojoval vítezství. Zároveň je to prý také vítězství francouzské armády a jejích maršálů. A je proto normální je oslavovat a dát armádě takovou možnost.
Prezidentova slova ale vyvolala řadu pobouřených reakcí. K projevu se vyjádřil mimo jiné předseda Rady židovských institucí ve Francii Francis Kalifat. „O Pétainovi je třeba si pamatovat jen to, že na něj v roce 1945 padla národní potupa, což znemožňuje vzdávat mu jakékoliv pocty,“ uvedl Kalifat na svém twitterovém účtu. Ohradili se také mnozí politici.
V reakci na kritiku prezident Macron nakonec přehodnotil své plány vzdát Pétainovi poctu. „Je třeba držet se historické pravdy, ale zároveň musíme důsledně připomínat hanebnosti, které již byly odsouzeny,“ cituje francouzského prezidenta závěrem Le Figaro.
Ve Francii vůbec poprvé díky analýze DNA identifikovali francouzského vojáka z první světové války. Padl v bitvě u Verdunu v roce 1916. Archeologové a lékaři jeho ostatky vykopali před třemi lety.
