Macron nejel do Moskvy jako nový lídr Evropy, neměl mandát EU ani NATO, upozorňuje bývalý diplomat
Napětí mezi Ruskem a Západem nepolevuje. Přestože Ruská federace dál deklaruje, že se nechystá na Ukrajinu zaútočit, ministerstvo zahraničí Spojených států už vyzvalo své občany, aby zemi neprodleně opustili a do místa necestovali. Solidaritu s Ukrajinou vyrazil na linii dotyku vyjádřit i český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). „Pokud budeme moci podpořit Ukrajinu v čemkoliv, rádi to uděláme,“ zdůrazňuje zvláštní zmocněnec ministerstva David Konecký.
Česká republika neakceptuje jakoukoliv hrozbu síly k dosažení cílů ze strany Ruska, ujišťuje host Tématu dne a dodává, že primárně bychom se měli pokoušet o dialog: „Stále věříme v úspěch diplomatických jednání. Zároveň ale považujeme za zodpovědné být připraveni na nejhorší možný scénář.“
Stále věříme v úspěch diplomatických jednání. Zároveň ale považujeme za zodpovědné být připraveni na nejhorší možný scénář.
David Konecký
Nedávná návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v Moskvě podle Koneckého představovala jednoznačné posílení jednoty v Evropě.
Čtěte také
Jinak se ale na věc dívá vedoucí Programu bezpečnostních strategií Bezpečnostního centra Evropské hodnoty Martin Svárovský (KDU-ČSL), který cestu naopak považuje za individualistický čin:
„Jednání, které Macron v současné době vede – byl ve Washingtonu i v Moskvě – vidím jako jeho vlastní úsilí, které má jak bezpečnostní, tak vnitropolitický rozměr, protože ho čekají volby.“
Macronovu cestu vidím jako úsilí jednoho politika, nemyslím si, že by vystupoval jako lídr Evropy.
Martin Svárovský
Přestože Svárovský prý nechce snahu francouzského prezidenta umenšovat, upozorňuje, že Macron nemá žádný mandát Evropské unie ani Severoatlantické aliance. „Vidím to jako úsilí jednoho politika, nemyslím si, že by vystupoval jako lídr Evropy.“
Hlava Francie tímto přístupem navíc může hrát do karet Rusku, kterému jde primárně o to, aby se vrátilo na globální velmocenskou scénu, uvažuje bývalý diplomat Svárovský: „K tomu, aby toho dosáhlo, potřebuje Západ určitým způsobem rozštěpit, a Ukrajina je v daném případě instrumentem k dosažení tohoto cíle.“
Pozor na Pobaltí
Výrazně umírněněji se k celé věci staví Německo, které je proto terčem kritiky Pobaltských států.
Martin Dorazín, zvláštní zpravodaj na Ukrajině, Český rozhlas
David Konecký, zahraničně politický ředitel a zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničních věcí
Martin Svárovský, KDU-ČSL, vedoucí Programu bezpečnostních strategií Bezpečnostního centra Evropské hodnoty
Vladimír Baar, politický geograf, Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity
„Tyto země jsou samozřejmě v diametrálně odlišné situaci, stačí pouhý pohled na mapu. Jsou to daleko menší a slabší státy než Německo, bezprostředně sousedí s Ruskem a na budování demokratických institucí měly pouhých třicet let od rozpadu Sovětského svazu. Rusko se navíc samozřejmě snaží tyto dělící linie šikovně využít,“ vysvětluje Svárovský a varuje, že Pobaltské státy jsou ze strany Ruské federace ohroženy už několik let.
„Nezapomínejme na to. V této oblasti by byl nějaký způsob ataku enormním zatížením politické jednoty Západu,“ uzavírá.
Poslechněte sicelý audiozáznam Tématu dne Renaty Kropáčkové.
Související
-
Putin je přesvědčený, že Západ okupuje Ukrajinu a místní vláda je loutková, vysvětluje rusista Glanc
„Samostatná Ukrajina představuje pro Rusko hrozbu, že se zmenší počet představitelů takzvaného ruského národa. Do něj má patřit kromě Ruska i Bělorusko a právě Ukrajina.“
-
Putin bolestně prožívá to, že se mu nepodařilo upevnit ruskou moc jako za Sovětů, říká ukrajinista
„Nemůže připustit, že v jeho sousedství existuje země a národ, který se vydal na morálně a politicky úplně odlišnou cestu, než je cesta Ruska,“ říká ukrajinista.
-
Putin musí vojáky brzy využít. Jinak ho čeká ponížení z toho, že je stáhne, věří exministr USA Gates
Ruský prezident prý netouží po obnově Sovětského svazu, protože nechce nést zodpovědnost za problémy bývalých sovětských republik; Vladimir Putin chce podřízenost.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
