Lži a vágní fráze. Většina tvrzení fast fashion značek o jejich udržitelnosti je zavádějící, upozorňuje greenfluencerka Pažická
O udržitelnost v módním průmyslu se dnes už starají i známé fast fashion značky. Anebo jde jen o greenwashing, lživé kampaně značek, jejichž produkce má závažné sociální a environmentální dopady? „Ročně vyrábíme 100 až 150 miliard kusů oblečení, z toho 30 procent se nikdy neprodá,“ říká greenfluencerka Natália Pažická.
Čtěte také
„Celý fast fashion průmysl je založený na principu neudržitelnosti. U každého typu oblečení vyrábíme o 30 procent více kusů pro případ, že by se tento typ zrovna ujal. Vyrábět oblečení je pro značky tak strašně levná záležitost, že jim dává ekonomicky smysl risknout, že se kousek nakonec neprodá,“ vysvětluje Pažická, která se dlouhodobě věnuje udržitelnosti, ekologickým aktivitám a lidsko-právním souvislostem módního průmyslu.
„Dále se to pálí, skládkuje a vyvážíme to zpátky do zemí globálního Jihu, kde to následně ničí místní ekonomiku, zatěžuje životní prostředí, končí to v moři, na plážích,“ dodává.
Smysl fast fashion je podle ní v tom, prodat v co nejkratším čase co největší množství oblečení bez ohledu na kvalitu nebo na to, zda člověk, který si oblečení kupuje, ho doopravdy potřebuje.
Toxické chemikálie a těžké kovy v oblečení
Řešení sociální a environmentální krize, ke které tzv. rychlá móda přispívá, spočívá podle Pažické v obrovském množství malých věcí. „Důležité jsou regulace, například ze strany EU, ale i chování spotřebitelů.“
Čtěte také
Dvě hlavní problémové oblasti pro fast fashion značky, tedy sociální a ekologická, jsou podle Pažické velmi propojené. To platí například v případě používání těžkých kovů a toxických chemikálií, které se běžně v našem oblečení nachází.
Pro používání těchto látek totiž existují spíše vágní regulace, které jsou navíc snadno obejitelné. Těžké kovy a chemikálie mají velký dopad na ekosystémy a kvalitu vody, která se v důsledku stává pro miliony lidí žijících u břehů řek nepitnou.
Toxické chemikálie jsou ale velmi škodlivé i pro samotné pracovníky továren na oblečení. Například aldikarb je vysoce jedovatá látka, která způsobuje ochrnutí anebo smrt.
Greenwashingem trpí značky, co to myslí vážně
V posledních letech se čím dál víc objevují kampaně fast fashion značek, které lákají na udržitelné kolekce, na recyklované nebo recyklovatelné materiály, na produkty z bio bavlny.
Natália Pažická však upozorňuje, že ve většině případů jde spíše o greenwashing, tedy snahu oklamat spotřebitele tím, že bude produkt prezentován jako udržitelnější, než ve skutečnosti je.
Čtěte také
„Různé nadace jako například Changing Markets Foundation zjišťovaly, kolik je za takovými tvrzeními pravdy. Zjistily přitom, že víc než 90 procent tvrzení různých značek bylo zavádějících nebo přímo nepodložených a lživých. Značky používají lživé informace, aby přilákaly i tu část zákazníků, která u nich nakupuje,“ nastiňuje.
„Kampaní říkají, že zákazníci nemusí mít výčitky svědomí, protože podporují dobrou věc. Často vidíme nápisy jako ,Neexistuje planeta B‘, ,Jsme udržitelní‘, ,Pro krásnější zítřky‘ a podobné vágní fráze. Člověk ale vlastně neví, co za tím má hledat,“ říká Pažická.
Greenwashingem ve výsledku trpí i značky, které to doopravdy myslí vážně. Jde zhruba o jedno procento všech značek, které jsou certifikované třetí stranou. Organizace, které značky certifikují, ověřují jejich tvrzení, aby mohli spotřebitelé vědět, zda se jedná o pravdivé informace.
Poslechněte si celou Osobnost Plus v audiozáznamu. Moderuje Michael Rozsypal.
Související
-
Jak se zorientovat v džungli greenwashingu? Pomůže znalost sedmera hříchů, radí expertka
Spousta značek, výrobků a obchodů tvrdí, že jsou šetrné k přírodě. Často je to ale jen lakování reality na zeleno, tzv. greenwashing.
-
Zařazení plynu a jádra mezi zelené zdroje je greenwashing, kritizuje EU expert na energie Sequens
Evropská unie zařadila zemní plyn a jadernou energii mezi ekologické zdroje. O přínosech debatují europoslanec hnutí ANO Ondřej Kovařík a energetický expert Edvard Sequens.
-
Udržitelnost je pro nás nejdůležitější ze všeho, připomíná Kamu, šéfkuchařka a cestovatelka
„Nechtěli jsme být na Kostarice další byznysmeni, kteří si tam otevřou restauraci a jejím provozem budou Zemi jen vyčerpávat,“ přibližuje v Blízkých setkáních.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka