Lukáš Kovanda: Bankám rostou zisky, střadatelům však úroky ani náznakem

18. červen 2019

Banky a spořitelny v Česku jsou ziskovější a ziskovější… V prvním letošním čtvrtletí stoupl jejich souhrnný čistý zisk meziročně na více než 18 miliard korun.

Klíčovým zdrojem jejich bohatnutí je skutečnost, která rmoutí běžné střadatele. Tedy fakt, že úroky na běžných či spořících účtech jsou v souhrnu stále prakticky na nule.

Julie Hrstková: Došly peníze? Nevadí, banky jich mají dost

Julie Hrstková

Česká republika se má skvěle. Máme jedny z nejlepších výsledků v Evropě. Jsme nejstabilnější ekonomikou, máme růst. Tak uvedl premiér Andrej Babiš podmínky, za nichž vznikal rozpočet pro rok 2020. Rozpočet, který v této báječné kondici ekonomiky vláda plánuje se čtyřicetimiliardovým schodkem. Což vcelku pochopitelně rozporuje nejen opozice a ekonomičtí analytici, ale nelíbí se to ani komunistům, kteří drží vládu Babiše u moci.

Ostatní úrokové sazby v ekonomice v posledním roce vzrostly. Ať už jde o úročení půjček, které banky poskytují podnikům, nebo o úroky na hypotékách. Vzrostly také úroky státních dluhopisů. A zejména pak stoupá základní úroková sazba České národní banky. Od ní se odvíjí další úrokové sazby v ekonomice.

Ve své podstatě je to tedy právě růst této sazby, který bankám a spořitelnám přihrává stále vyšší a vyšší zisk. Banky samy totiž ukládají své volné peníze u centrální banky za vyšší úrok, momentálně dvouprocentní, zatímco střadatelům vklady prakticky ani neúročí. 

Dokonce i část bankovní rady České národní banky říká, že není důvod, aby banky stále držely úrokové sazby na běžných účtech poblíž nuly.

Střadatelé banku nezmění

Jenže banky pro to důvod mají. Vlastně důvody. Tím prvním je intervenční režim samotné České národní banky z let 2013 až 2017. Během něj centrální banka vytvářela nové koruny, za které do svého pomyslného sejfu nakupovala eura. Tím korunu uměle oslabovala. Celkově takto vytvořila více než dva tisíce miliard nových korun.

Naše banky prosperují, neohrožujme je nesmyslnými návrhy, říká poslanec Skopeček (ODS)

Jan Skopeček, předseda středočeského regionálního sdružení ODS

Současná vláda chce mít více peněz z bank ve státním rozpočtu. Premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš přemýšlí o zřízení neurčeného fondu, do kterého by zástupci finančních domů převáděly určité procento z dividend. Sociální demokraté zase požadují zavedení sektorové daně. Mohla by nová daňová povinnost poškodit celou ekonomiku?

Tyto koruny nikam nezmizely. Dnes způsobují to, že banky, které ty koruny od České národní banky inkasovaly, mají ještě větší přebytek české měny než před intervencí. Nemají tedy příliš potřebu předhánět se ve vzájemném konkurenčním boji o další peníze, o další koruny běžných střadatelů. Jinými slovy, nic je moc nemotivuje, aby na vkladech zvyšovaly úroky a aby tak vklady činily atraktivnější.

Dalším důvodem je chování střadatelů. Ti jen tak banku nezmění. Pokud tedy banka zvýší úroky pouze drobně, sice si tím sníží zisk, protože bude vyplácet na úrocích střadatelům více než konkurence. Jenže dostatečný počet střadatelů od konkurence tím nepřetáhne. To by musela zvýšit své úroky na vkladech opravdu markantně. A k tomu zatím v české ekonomice objektivně nejsou podmínky.

Navíc velké banky, které mají největší počet klientů, jsou v tomto ohledu pochopitelně ještě opatrnější. Musely by totiž přetáhnout konkurenci ještě větší počet klientů než menší banky, aby se jim zvýšení úroků na vkladech vyplatilo. Proto se zástupci právě velkých bank nechávají slyšet, že na běžných účtech už úroky možná ani nikdy zvedat nebudou.

Lukáš Kovanda

Navíc vzhledem k obchodním válkám a očekávanému zpomalování americké, evropské i čínské ekonomiky se zdá, že i ony výše zmíněné úroky, které v uplynulém roce rostly, budou zase klesat. Pokud ne hned, tak v dohledné době ano. To znamená, že úrokové sazby na vkladech se od nuly neodlepí třeba i dalších několik let. Pokud vůbec někdy ano.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.