Lukáš Jelínek: Sběratele funkcí čeká úrodná sezona
Oč méně máme oproti minulosti charismatických politiků, o to častěji o ně na každém kroku zakopáváme. Jejich předchůdci mívali aspoň potřebu se vymlouvat, když se ukázalo, že patří k tzv. mnohoobročníkům – což je nelichotivý výraz převzatý ze středověku, kdy se stávalo, že jeden duchovní držel vícero obročí v různých farnostech.
Vezměme si takového Josefa Bělicu. Je regionálním předsedou hnutí ANO, poslancem, primátorem Havířova a hodlá rovněž obhájit post moravskoslezského hejtmana. Jeho příkladu dodává na pikantnosti fakt, že Andrej Babiš patřil k bojovníkům proti kumulaci funkcí.
Čtěte také
Čas ale oponou trhnul a i jemu je lépe, když má funkcionářské stádo menší, ale dobře známé a stmelené. Snižuje se tak pravděpodobnost, že bude muset vysvětlovat kauzy spolustraníků, kteří se na billboardech chlubí mobilem na šéfa, ačkoli je ve skutečnosti ani nezná.
V hnutí ANO najdeme mezi 13 kandidáty na hejtmana či hejtmanku hned devět poslanců a poslankyň. A o svůj sněmovní mandát přijít nechtějí. Nejedná se samozřejmě o specialitu Babišova hnutí, z parlamentních stran se celostátní a lokální politickou reprezentaci snaží důsledně oddělovat jen Piráti. Což ale v případě tří ministrů a čtyř poslanců zase není až tak těžké.
Z poslance senátor? Proč?
Pozoruhodný je též údaj, že se devět poslanců snaží probojovat do Senátu. Současné zasedání v obou parlamentních komorách možné není, takže zdánlivě jde jen o výměnu jednoho místa za druhé.
Čtěte také
Zajímavější je vědět, proč o tento přesun čtyři poslanci za Starosty a nezávislé, tři za ANO a dva za lidovce tolik stojí. Většinou jde o jedince, kteří se netají ambicemi i v komunální nebo krajské politice a kteří mají pocit, že působení v horní komoře není tolik vyčerpávající a dá se s jejich dalšími misemi snáze kombinovat.
V tom případě bychom ale mohli uvažovat o tom, jestli Senát úpravou Ústavy ČR rovnou neproměnit v orgán složený výhradně ze zástupců regionů. Bylo by to čisté a férové.
Ostatně skoro všichni senátoři se už dnes vychloubají, že jsou lobbisty za obvody, ve kterých byli zvoleni. Legislativní a kontrolní role, které jsou spojeny s celostátní rovinou, leckdy berou jen jako doplňkové.
Čtěte také
Do té doby si můžeme lámat hlavy otázkou, proč tak často od konkrétních regionálních politiků slýcháme, že jen a právě oni s jejich lokální zkušeností mohou být spolehlivou spojkou s Prahou a tamním vrcholným děním.
Copak by stejně kvalitní, ba kvalitnější práci nemohli odvést jejich kolegové, s nimiž se doma potkávají na partajních schůzích? Problémy měst, obcí a krajů by v hlavním městě předestírali s ještě větší péčí, už jen kvůli volnějšímu itineráři.
Tomu ale stojí v cestě nepočetnost a zapouzdřenost starých i nových stran, nad kterými si drží kontrolu malé skupinky těch šťastných, kteří už k moci stačili přičichnout. Proč by také do nich měli přicházet čerství členové, když ti staří se drží funkcí zuby nehty?
Až se nám budou mazáci opět vemlouvat s tvrzením, že jenom oni dokáží skloubit regionální a centrální politiku, zeptejme se jich na konkrétní časové rozvrhy – oficiálních zasedání, reprezentativních povinností, pracovních schůzek a podobně.
Z nich nepřekvapivě zjistíme, že den víc než 24 hodin nemá. A že je lepší, když dvě práce dělají na plný úvazek dva lidé, než když se jeden tváří, že je Superman, jenž zvládne kde co, a přírodní zákony pro něj neplatí.
Autor je politický analytik
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka