Lukáš Jelínek: Rozložení karet v české politice se zatím nemění

3. září 2019

Ještě hodně vody ve Vltavě uplyne, než budeme definitivně vědět, zda kauza Čapí hnízdo bude smetena ze stolu, aniž by doputovala k soudu.

Nebo zda ji některý z nadřízených žalobce Jaroslava Šarocha ještě vzkřísí. O to zajímavější bylo sledovat první, vesměs zbrklé reakce politiků.

Čtěte také

Prezident Miloš Zeman rovnou přispěchal s gratulací Andreji Babišovi. Těžko říct, zda v jeho nevinu věří. Ještě před několika roky, kdy se o Babišovi vyjadřoval velmi nelichotivě, by možná utrousil cosi o mafiánském kapitalismu. Jenže v posledních letech přejal Babišovu tezi, že si lze v České republice objednat trestní stíhání. K tomu se přihlásila i poradkyně jednoho a ministryně spravedlnosti ve vládě druhého, Marie Benešová.

Zatímco se Babiš tetelí blahem nad tím, že žalobce, jehož podezříval z korupce, protože jinak se slova o stíhání na objednávku vyložit nedají, změnil názor, ještě pikantnější piruetu předvedla pravicová opozice.

To ona nyní zpochybňuje právní stát, naznačuje možnost zastavení trestního stíhání na objednávku a vede jalové řeči o návratu komunistické prokuratury sloužící vládě. Nikdo nevíme, jak bude vypadat finále případu, ovšem silných slov už padlo, že jeden neví kam s nimi.

Vyjeté koleje a každodenní provoz

Nebylo by přitom moudřejší, kdyby i opoziční lídři přiznali, že je lepší Babiše nahánět na programových dostizích než morálními či právními soudy? Dosavadní opoziční strategií bylo poukazovat především na Babišovu nedůvěryhodnost a aféry s ním spjaté. Padesát milionů na Čapí hnízdo nebyl jediný problém.

Dál tu je prošetřovaná reklama na tuto farmu, unijní dotace pro holding Agrofert ve spojitosti s možným Babišovým střetem zájmů nebo způsob, jak Babiš coby byznysmen nakládal s firmami, které kupoval či válcoval.

Čtěte také

Leč nic z toho nezaujalo voliče natolik, aby dali šanci vzniknout vládě bez hnutí ANO. Snad už každý v této zemi svůj názor na Andreje Babiše má. Přesvědčovat přesvědčené je zbytečné a lovit mezi sympatizanty ANO morálními soudy nad Babišem nedává smysl. Rozumnější by bylo střetnout se s Babišem v pohledu na ekonomiku, sociální systém, školství, zdravotnictví nebo zahraniční politiku.

Tady ale vyvstává potíž. Jednak je ANO ideově amorfní, ochotné realizovat program koaličních partnerů. A když premiér Babiš či ministryně financí Schillerová nechají nahlédnout do svého nitra, ukáže se, že by raději vládli s pravicí než levicí. Taková situace by nakonec mohla vyhovovat i sociální demokracii, která vždy voliče snáz lákala na kritiku pravicových opatření než na vlastní vládní výsledky.

Když zalistujeme výstřižky starých novin, připomeneme si, že od ODS, KDU-ČSL, Starostů a nezávislých i některých představitelů TOP 09 před volbami zaznívalo, že by o spolupráci s ANO vyjednávat mohli, kdyby nehrozilo, že kabinet povede trestně stíhaná osoba.

Lukáš Jelínek

Nyní asi opozice argumentaci poopraví, nicméně kdyby chtěla Babiše skutečně rozhodit a časem třeba i porazit, zkusila by do hnutí ANO, v němž je řada výrazně liberálně vyprofilovaných osobností, vnést zmatek. Třeba právě věcnou diskusí nad programovými tématy, která by demokratickým stranám i babišovcům odkryla čerstvý koaliční potenciál a naopak do kouta zahnala současné spojence ANO z komunistické strany a Okamurovy SPD.

Toho se však hned tak nedočkáme. Čeští politici si zvykli na vyjeté koleje a každodenní provoz nám zpestřují leda dunivými výroky a teatrálními pózami.

Autor působí na Masarykově demokratické akademii (blízké ČSSD)

Spustit audio