Lukáš Jelínek: Návrat kmotrů může zavařit celé vládě
Také vám zazvoní v uších pokaždé, když se nějaký politik chlubí vyzrálou politickou kulturou svého týmu či rychlým vyvozením odpovědnosti za odhalené fauly? Od šéfa Starostů a nezávislých Víta Rakušana jsme to slyšeli, když neprůhledně podnikající Věslav Michalik odpískal kandidaturu na ministra průmyslu a obchodu.
Když stipendista Jan Farský složil poslanecký mandát, když advokát zastupující obce postižené výbuchy ve Vrběticích Stanislav Polčák avizoval, že už nehodlá usilovat o žádné stranické funkce, a také když se STAN vzdal darů od podezřelých sponzorů.
Čtěte také
A teď znova: prý je ukázkou vyspělosti Starostů bleskové hození přes palubu dnes už bývalého náměstka pražského primátora Petra Hlubučka i demise družného ministra školství Petra Gazdíka. Kolik králíků je ještě skryto v Rakušanově klobouku a kolikrát ještě zazní pokrytectvím říznutá pýcha na reakci, jež by měla být běžnou?
Ve skutečnosti se Starostové nemají čím chlubit. Už po prvním průšvihu měli aktivovat své vnitřní kontrolní mechanismy a vyházet kostlivce ze skříní. Koneckonců na Hlubučkovy kšefty byli upozorněni už dávno. Rakušan se sám patrně žádné nepravosti nedopustil a opoziční volání po jeho skalpu je jen rituálem. Měl by ale narovinu zodpovědět otázku, proč tak dlouho otálel a proč – jak se zdá – nemá hnutí, jemuž předsedá, pod kontrolou.
Potíž by mohla vyvstat s Piráty
Zde je jedno možné vysvětlení. Starostové a nezávislí vznikli poslepováním několika komunálních líhní. Ta nejvýraznější byla na Zlínsku, odkud pocházejí Gazdík, Polčák i podnikatelská rodina Redlů. Neformální vliv této skupiny přátel fungoval paralelně vedle běžných volených orgánů.
Čtěte také
V nich pak hlavní zátěž spojenou s financováním a vnitřním chodem hnutí nesli pánové Polčák a Michalik. Zbytek hnutí léta připomínal spíš volný klub než semknutou stranu. Ostatně ani dnes není snadné STAN jasně programově identifikovat a umístit na klasickou pravolevou osu.
Dokud k sobě přitahoval pozornost protikorupčním étosem pojícím se především se jmény Víta Rakušana, Jana Farského či Věry Kovářové, stoupal STAN vzhůru. Jakmile se začaly množit nepěkné kauzy, popularita hnutí šla dolů. Kdyby byl Hlubučkův případ poslední, dala by se pověst Starostů zachránit navolením nových, mladých a poctivých lidí do jejich čela.
Že by se ale ještě cosi urodit mohlo, naznačil brněnský politik a aktivista bojující s hazardem Matěj Hollan, když připomněl, jak zlínští otcové hnutí STAN vždy dobře vycházeli s hazardní lobby. Možná by si měl Rakušan posvítit ještě na tato zákoutí, aby brzy opět nemusel opakovat floskuli o vzorovém vyvození politické odpovědnosti.
Čtěte také
Vládu nejspíš poslední události nepovalí. Budou-li se ale čtyři malé koaliční strany pohybovat kolem pětiprocentní hranice a sklizeň slávy připadne na ODS, může dojít k narušení koaliční pohody, ne nepodobnému tomu z roku 2009, kdy se za českého předsednictví v Evropské unii poroučel kabinet Mirka Topolánka. Legitimitu pozdější Nečasovy vlády zase podlomily aféry Věcí veřejných. Jim se trable Starostů blíží ze všeho nejvíc.
Kdyby se Fialův tým rozhodl převzít inciativu a ukončit své nekonečné grilování, rychle by i s novým ministrem školství napochodoval před poslance s čerstvou žádostí o jejich důvěru. Tu by získal a politickou rovinu nevábného případu bychom mohli mít za jakž takž vyřešenou.
Potíž by ale mohla vyvstat s Piráty, kteří jsou na kmotrovské manýry nejcitlivější. Ve Sněmovně jsou spíš do počtu a jejich členstvo se při internetových hlasováních chová dost nevyzpytatelně. I kdyby ale měla vláda dál fungovat v jiném složení a s jinou sněmovní většinou, zaslouží si pokračovat – byť jen kvůli blížícímu se evropskému předsednictví. Premiér a předseda ODS Petr Fiala ale na tom musí pracovat a vést třeba i jednání s demokratickou opozicí. Jinak hrozí, že nejeden volič potrestá za návrat kmotrů na politické výsluní i jeho.
Autor je politický analytik
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
