Lukáš Jelínek: Eurokomisaře nehledejme podle stranické legitimace, ale podle schopností

Ačkoli by zejména česko-italský premiérský tandem Fiala-Meloniová nepohrdl, kdyby byla ke stolu přizvána i frakce evropských konzervativců a reformistů, zatím se i přes citelné oslabení jako nejpravděpodobnější jeví pokračování spolupráce lidovců, socialistů a liberálů.

Čtěte také

Česká volební účast v evropských volbách byla rekordní, volit přišli i ti, kteří jindy nehlasují. Lákal Green Deal a migrace

To zvyšuje šance Ursuly von der Leyenové tak, že by v čele Komise mohla pokračovat. Ostatně první sondáže ohledně jejího postu i míst evropských komisařů proběhly už před volbami. Tím spíš by měla vláda Petra Fialy (ODS) pohnout s výběrem českého zástupce.

Jmen dosud ve veřejném prostoru poletovalo hned několik, ale mnohá z nich se srazila s volební realitou. Pirátský adept Marcel Kolaja neobhájil ani europoslanecký mandát a za očekáváním zůstali i Starostové vedení Danuší Nerudovou.

Ta zápolí s nepřízní koaličních partnerů, ale i s limity svých schopností coby osobnosti stojící teprve na startu politické kariéry. Sama se teď dokonce z otázek ohledně svého angažmá v Komisi vykrucuje, ačkoli dříve je ochotně rozebírala.

Ekonomický resort

Přímá závislost mezi volbami a výběrem komisaře či komisařky sice neexistuje, ale nebylo by asi nejšťastnější navrhovat ty, kteří v posledním klání zrovna nezazářili. To už by bylo logičtější, kdyby dal kabinet důvěru ministru průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi, jenž rovněž reprezentuje Starosty, ale ve volbách nekandidoval.

Čtěte také

Po volbách přijde koaliční roztržka, míní analytik. ODS prý nebude chtít eurokomisaře z hnutí STAN

A jakkoliv nepatří k oblíbencům veřejného mínění, v evropských strukturách jej znají, především z dob českého předsednictví, kdy poměrně úspěšně vyjednával o řešení energetických problémů. Splňuje tedy požadavek na relativně silnou politickou váhu, která má v Bruselu renomé.

To ale vycházíme z koaliční dohody, že komisaře budou nominovat Starostové, případně i Piráti. Nakolik je ale rozumné uzavírat takovéto hokynářské kšefty? Vždyť eurokomisař nebude pracovat pro žádnou stranu, ba co víc – nemůže ani nadržovat České republice a musí hájit výhradně evropské zájmy.

Nebylo by v takovém případě vhodnější hledat skutečně nejlepšího z nejlepších přinejmenším napříč koalicí? A co takhle velkoryse přizvat i hnutí ANO? Nejen pro jeho nadějné vyhlídky směrem ke sněmovním volbám, ale také proto, že je stále – byť se leckdo diví – součástí evropské liberální frakce.

Čtěte také

Karel Barták: Evropská unie se posunula doprava, vliv krajní pravice zůstane nicméně omezený

Od věci by ani nebylo, kdybychom nabídli dvě jména, ideálně ženské a mužské. Ví se přece, že při skládání Komise hrají roli i genderová kritéria. Nejdůležitější ale je, jaké portfolio by Česku připadlo. Ze všeho nejsmutnější by bylo udělat kozla zahradníkem.

Proslýchá se, že bychom mohli dosáhnout na některý z ekonomických resortů nebo na nové křeslo komisaře pro obranu. Právě to by si ale Fialova vláda nepřála, ačkoli ve formování pomoci Ukrajině hraje první housle. Půjde totiž o obdobu českého ministra bez portfeje.

Ekonomika ji láká víc, ale zatím jediné jméno kromě Síkelova, které v této souvislosti v tichosti zaznělo od občanských demokratů, náleží náměstkovi ministra financí Marku Morovi.

Lukáš Jelínek|foto:Anna Rychnovská, Český rozhlas

Nejlogičtější by bylo v lobbování za český komisariát bleskurychle pokročit a ruku v ruce s tím pracovat s profesně a politicky zdatnými adepty bez ohledu na jejich stranickou příslušnost. Bylo by to příjemné vybočení ze zvyku upřednostňovat dobývání kót partajemi před společným zájmem.

Přitom ti voliči, kteří v pátek a sobotu přišli k volbám v množství větším, než se čekalo, by nepochybně ocenili, kdyby se politici ještě před pár dny tak zaníceně hovořící o evropských výzvách podle vážnosti situace také chovali.

Autor je politický analytik