Lucie Priknerová: Soudný den se blíží. Oslní Trumpovo charisma popálenou zem?
Američané rozhodují, kdo na příští čtyři roky získá křeslo šéfa Bílého domu. V USA má obvykle stávající prezident výhodné postavení. Naposledy svůj mandát neobhájil v roce 1992 George Bush starší.
Teď ale reálně hrozí, že po 28 letech se stejná situace může opakovat. V předvolebních průzkumech totiž vede rival Donalda Trumpa Joe Biden, který se stal nadějí antitrumpovského protestu. Navzdory volební matematice ještě nemá vyhráno. Trump totiž umí lépe pracovat s kartami, které se mu aktuálně nabízejí.
Čtěte také
Tradiční faktory, jakými jsou zúčtování prezidentova působení, programová nabídka kandidátů, peníze na kampaň nebo podpora od významných osobností, budou pravděpodobně ovlivněny faktory zcela novými. Zemí tento rok zmítaly rasové nepokoje, které se prolnuly s pandemií. Voliči se mohou rozhodovat podle toho, kdo vypadá jako důvěryhodnější průvodce zdravotní, sociální a ekonomickou krizí.
Trump je hráč a vyzařuje energii, kterou mu může jeho soupeř závidět. I když se jako lídr země během krize nevyznamenal, nežinýruje se aktuální situaci používat ve svůj prospěch. Třeba voličky v Michiganu ujišťoval, že dostane jejich muže zpět do továren, kde budou mít práci. Jeho cílem je vytvořit dojem, že s Joe Bidenem v Bílém domě se USA budou v ekonomické krizi potácet mnohem déle.
Ti, co se rozhodnou na poslední chvíli
Zatímco Trumpův nebojácný až bagatelizační přístup k pandemii může paradoxně některým voličům imponovat, rasové nepokoje byly obrovským posunem pro formování a stmelení antitrumpovské opozice, která byla do té doby neochotná volit středového Bidena.
Čtěte také
Podle médií se následně Biden posunul doleva, a to na základě poptávky voličů, kteří sice byli proti Trumpovi, ale jejich vlažnost a neochota přijít k volbám by Bidenovy šance na úspěch zmařila. I tento trend boří tradiční očekávání odborníků, že se kandidáti ve finálním duelu posunou spíše do středu, což Bidenovo chování vyvrací.
Nutno dodat, že Biden má střed jistější než progresivní krajní levici, kterou se teď snaží získat. Nabízí klimatický plán zaměřený na tvorbu zelených pracovních míst. Chce prosadit reformu, která by více zpřístupnila zdravotní péči. Slibuje finančně napumpovat fond dostupného bydlení.
Trump se o zisk středových voličů v programu ani nepokouší. Odborníci jeho námluvy s konzervativci sledují delší dobu, a to už od dob zrušení jaderné dohody s Íránem. Jeho posun ke konzervativní pravici nastal mnohem dříve než posun k progresivní levici u Bidena a byl završen nedávným zvolením ultrakonzervativní Amy Coneyové Barrettové do nejvyššího soudu.
Čtěte také
Doménou, kam prezident upírá své naděje, je ekonomika. Slíbil, že během 10 měsíců vytvoří 10 milionů pracovních míst, sníží daň z příjmu a zavede daňové úlevy pro firmy, aby je motivoval k zaměstnávání lidí v rámci USA. Teď si musí pojistit vlažné voliče jižních nerozhodnutých států a zároveň nalákat chudší bílé voliče ze severních států, které se kloní k demokratům. K tomu ovšem jeho program slabší v sociálních otázkách ani jeho rétorika nepomáhají.
Mezi nerozhodnuté státy patří Florida, Severní Karolína, Georgie, Ohio a Iowa. Trump je v úzkých, a tak zkouší soupeře napadnout například ve Wisconsinu. Tam stejně jako v Pensylvánii a Michiganu překvapivě v minulých volbách vyhrál, byť jde spíše o tradiční demokratické státy. Letos ve všech třech na Bidena ztrácí, kdyby ovšem vyhrál ve dvou z nich, výrazně by mu to pomohlo.
Klíčoví budou voliči, kteří se rozhodnou na poslední chvíli. Pokud se velká část z nich nechá oslovit image silného lídra, mohlo by to přihrát body Trumpovi. Stejně jako to, kdyby radikálně levicoví voliči k volbám nepřišli.
Průzkumy a volební geografie natolik favorizují Bidena, že aby měl Trump šanci, musel by Biden ztratit nejen veškeré nerozhodnuté státy, ale i část států, která se přiklání spíše k demokratům. Prezident není ze hry, ale jeho cesta k vítězství bude mnohem trnitější než ta Bidenova.
Autorka je publicistka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.