Luboš Palata: Změnit se musí Visegrád, nikoli postoj Bruselu
Mohlo by se zdát, jako by po několika letech vyhrocených střetů vplouvaly vztahy mezi Visegrádskou čtyřkou a Bruselem do klidných vod. Cesta nové šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové do Varšavy a její setkání s Andrejem Babišem a Viktorem Orbánem, která se uskutečnila minulý týden v Bruselu, vypadala skoro jako by to byly medové líbanky.
Všichni tři premiéři si pochvalovali vstřícnost nové šéfky Evropské komise, která byla zvolena jak za souhlasu těchto tří předsedů vlád, ale také potvrzena Evropským parlamentem i díky podpoře europoslanců vládních stran všech tří zmíněných zemí.
Jak změní směřování Unie nová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová?
Poprvé v dějinách Evropské komise jí bude předsedat žena. Poslanci Evropského parlamentu včera v tajném hlasování podpořili německou kandidátku Ursulu von der Leyenovou.
„Rozumí tomu, co se děje ve střední Evropě, rozumí tomu, co říkáme, a chápe, co je pro Maďary důležité,“ prohlásil po schůzce maďarský premiér Orbán, jakýsi nekorunovaný vůdce Visegrádské čtyřky. „Maďarské veřejnosti mohu říci, že předsedkyní Evropské komise se stala seriózní dáma,“ prohlásil dále šéf budapešťské vlády.
Podobně se po jednání s Leyenovou usmíval český i premiér Andrej Babiš a ve velmi poklidném duchu proběhla i návštěva Leynové ve Varšavě, kde na tiskové konferenci ani slovem nezmínila polské problémy s dodržováním právního státu a nezávislostí soudů. To, že Leyenová zatím vynechala Bratislavu, je pochopitelné, protože Slovensko nepředstavovalo pro Brusel v minulých letech žádný větší problém.
V očekávání brexitu
Na jednu stranu je idylické ovzduší tří zmíněných schůzek pochopitelné. Leyenová chce začít s Visegrádskou čtyřkou od čistého stolu. A uvědomuje si, že za své zvolení všem třem premiérům a poslancům, kteří jejich strany reprezentují v europarlamentu opravdu do značné míry vděčí. A také, že pokud se jí nepodaří získat ekologicky velmi radikální Zelené, bude jejich hlasy potřebovat i při schvalování nové evropské komise na podzim tohoto roku.
Druhým důvodem je, že situaci uvnitř Evropské unie je opravdu třeba zklidnit. Na podzim čeká Unii nepříjemný náraz v podobě stále pravděpodobnějšího tvrdého brexitu, k němuž nový britský premiér Boris Johnson s logikou sebevražedného atentátníka směřuje.
Změnit se musí Visegrád
Vůle nové šéfky evropské komise střední Evropě naslouchat by ale neměla znamenat, že Visegrádské čtyřce bude procházet porušování základních pravidel demokracie, právního státu, nedodržování solidárních závazků, jako v případě přerozdělování žadatelů o azyl a podobně. O důsledném vyšetření možného konfliktu zájmů v případě českého premiéra nemluvě.
Nic z toho Ursula von der Leyenová nemůže a doufejme ani nechce vyměnit za jakoukoli formu podpory ze strany Visegrádské čtyřky. Protože pokud má Evropská unie zůstat smysluplným útvarem, musí v ní být jen demokratické právní státy. A z evropských fondů nemohou mít miliardové příjmy firmy premiérů, kteří o nich do značné míry rozhodují.
K tomu se ale musí změnit poměry v Česku, Polsku a Maďarsku, nikoli v Bruselu.
Autor je redaktorem Deníku
Související
-
Kulatý stůl: volba Ursuly von der Leyen předsedkyní EK; rasistické tweety Donalda Trumpa
Hosté: filozof Daniel Kroupa, politolog Jiří Pehe, publicista Alexander Tomský a redaktor Deníku Luboš Palata.
-
Ilona Švihlíková: Ursula von der Leyenová je člověk Angely Merkelové a její velké vítězství
Šéfové států navrhli kandidáty na nejvyšší posty v Evropské unii. Na čem se dohodli a co tyto nominace vypovídají o současném dění v EU?
-
Luboš Palata: Českého eurokomisaře vybírá vláda s pomocí parlamentu, ne Andrej Babiš
Může se to zdát jako formalita.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.