Luboš Palata: Prezident a Evropská unie

26. červenec 2013

Velmi krátkou cestu ušel prezident Miloš Zeman od proevropského politika k politikovi, demokratičnost, jehož kroků naopak evropští politici chtějí zkoumat. Není to samozřejmě ještě v tuto chvíli tak, že by se Česká republika stala jmenováním "prezidentské vlády" automaticky nedemokratickou zemí, protože Milošovi Zemanovi dává ústava právo jmenovat premiérem, koho v zásadě uzná za vhodné.

Samozřejmě, že v nepsaném duchu české ústavy se předpokládá, že když představitel některé ze stran v parlamentu přinese prezidentovi papír, na kterému mu vyjádří podporu většina poslanců Poslanecké sněmovny, měl by to prezident respektovat.

Zeman to respektovat odmítl a zřetelně tím z demokratických zvyklostí České republiky posledních dvaceti let vybočil.

Poslanci Evropského parlamentu Othmar Karas a Elmar Brok nejsou jen tak nějací europoslanci, ale Karas je místopředseda Evropského parlamentu z největší frakce lidovců a Elmar Brok je zase velice zasloužilý předseda zahraničního výboru, který má s podobnými situacemi, jako je ta česká velké zkušenosti. "Vláda je odpovědná parlamentu," zdůvodnil lapidárně žádost Evropské komisi Karas. "Je třeba podrobit nezávislé kontrole dodržování státoprávních principů a základních evropských hodnot," dodal místopředseda Evropského parlamentu. Podle mluvčího Evropské lidové strany Daniela Köstnera musí Evropská komise prověřit, zda, cituji „se v Česku neděje něco, co by nebylo slučitelné se základními evropskými hodnotami“.

Více než Zeman se kupodivu rozčílil jeho předchůdce Václav Klaus. "Ať nám do toho Evropská unie nekecá. Už je toho opravdu moc, tohle překračuje všechny možné i nemožné meze," rozhořčil se Klaus a dodal. "Ale všude na světě vznikají úřednické vlády na neurčitou dobu, a že jsou vlády menšinové a podobně ve spoustě evropských zemí, to nikomu nevadí. Ať nám do toho nekecají." Zeman byl lakoničtější, když prohlásil, že by si měl místopředseda evropského parlamentu přečíst nejdříve českou ústavu.

Evropská unie má bohužel zkušenost, že režimy v postkomunistické Evropě nemusí být demokratické, i když se tak tváří. Nejtvrdší zkušenost tohoto druhu udělal s Mečiarovským Slovenskem, kterému kvůli nedodržování demokratických hodnot dokonce zastavil cestu do unie. Dnes velmi intenzivně řeší chování Viktora Orbána, který si s ústavní většinou v parlamentu může dělat s Maďarskem, prakticky co chce. Jedinou brzdou jeho ohýbání demokracie je právě Evropská unie a i když je to tak trochu hra na schovávanou, přesto musel Orbán kvůli tlaku unie mnohé věci změnit k lepšímu.

Aby bylo jasno, Evropská unie nám naši demokracii nezachrání a Miloš Zeman zatím nepřekročil hranici, kdy by českou demokracii bylo třeba zachraňovat. Stát se tak může ale velice brzy. Ale i to "kecání nám do toho" ze strany Evropské unie může být ku prospěchu věci. Slovákům v roce 1998 pomohla kritika unie k tomu, že se autoritářského Mečiara nakonec sami ve volbách zbavili. I pro dnešní Česko je kritika ze strany důležitých evropských poslanců signál. Signál, že s naší demokracií nemusí být skutečně něco v pořádku. A že Miloš Zeman se z evropského politika mění v evropský problém. Byť zatím jen pro dvojici důležitých bruselských poslanců.

Luboš Palata, autor je redaktorem LN a MF DNES.

autor: pal
Spustit audio