Luboš Palata: Pod německý protiraketový deštník chce půlka Evropy

15. říjen 2022

Před několika dny svět zděšeně sledoval barbarské ruské raketové útoky na civilní cíle na Ukrajině. Pocit, že my jako země NATO jsme před něčím takovým stoprocentně chráněni, je ale lichý.

Z nyní tak často zmiňovaného Kaliningradu doletí ruské rakety, ať už s konvenčními, nebo nukleárními hlavice, do Berlína za tři minuty. A za dvě minuty do Varšavy a do Prahy tak odhadem za čtyři. To je času málo úplně na všechno. Snad jen na seběhnutí do sklepa. 

Čtěte také

V polovině prázdnin jsem se na to, jak reagují na vzdušné poplachy, které i v té době byly téměř neustále, ptal svých známých při návštěvě Kyjeva. Dostal jsem odpověď, že poplachů je neustále tolik, že pokud chce člověk žít, musí riskovat smrt. A prostě na ně většinou nijak nereagovat.

Fakt, že proti ruskému raketovému útoku není střední a východní Evropa chráněna dostatečně, si už na jaře uvědomilo Německo. A jak bývá u Němců zvykem, přistoupila k tomu vláda v Berlíně velice odpovědně. Ve svém velkém evropském projevu proneseném v pražském Karolínu pak kancléř Olaf Scholz na konci srpna nabídl účast na německém projektu protivzdušné obrany všem státům NATO.

Berlín plní slib

Putinovská agrese mnohé věci urychluje a urychlila i projekt německého protiraketového deštníku, který má k obraně Evropy zkombinovat nejmodernější americké a izraelské technologie. Na okraj posledního jednání Severoatlantické aliance pak bylo oznámeno, že společně s Německem se chce nákupu nového protiraketového systému účastnit dalších třináct zemí NATO, včetně České republiky a sousedního Slovenska. Pozoruhodný je seznam dalších členů této obranné aliance – Velká Británie, Norsko, Maďarsko, Bulharsko, Belgie, Finsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Rumunsko a Slovinsko. A je možné, že další země se ještě připojí.

Čtěte také

V zásadě nikdo z účastníků neskrývá, že tato iniciativa je vyvolaná barbarským chováním Ruska ve válce s Ukrajinou a nevyzpytatelností režimu Vladimira Putina. Berlín tak plní slib, který dal ve svém pražském projevu kancléř Scholz.

„Německo bude tuto budoucí protivzdušnou obranu navíc koncipovat tak, aby se na ní mohli podílet, pokud o to budou mít zájem, i evropští sousedé, například Poláci, pobaltské země, Nizozemci, Češi, Slováci nebo naši skandinávští partneři,“ prohlásil tehdy kancléř.

Luboš Palata

Představa, že by Německo chránil izraelský protiraketový systém a že by Češi a Slováci svěřili hlavní roli v ochraně svého území ze vzduchu Německu, se možná některým nejstarším spoluobčanům může zdát trochu jako sci-fi. Ale ukazuje to, kam se svět od druhé světové války posunul. A také, kde – jako v současném Rusku – naopak zamrzl někde v polovině minulého století.

Autor je komentátor Deníku

autor: Luboš Palata
Spustit audio