Luboš Palata: Orbánův systém ekonomicky nefunguje. Maďaři jsou nejchudší ve střední Evropě
Maďarský premiér Viktor Orbán byl vždy dobrý řečník, který dokázal svými projevy zaujmout. Někdy v pozitivním, často negativním slova smyslu, ale zaujmout dokázal. Před Vánocemi pronesl Orbán jeden ze svých dalších projevů. A to na zasedání Nadace Kálmána Szélla, pojmenované, jak už je v orbánovském Maďarsku zvykem, po jednom z uherských politiků. Tento konkrétní byl ministerským předsedou na přelomu 19. a 20. století.
V duchu nostalgie po Velkém Uhersku se nesl i Orbánův projev, v němž mimo jiné prohlásil, že největší výzvou příštího desetiletí je pro Maďarsko cíl stát se „regionální velmocí“.
Čtěte také
Ponechme tyto sny při stále se snižujícím počtu obyvatelstva dnes už jen devítimilionové země stranou. A zastavme se u poněkud konkrétnějšího cíle, který Orbán přednesl. Protože ten je takříkajíc kontrolovatelný. „V současné době je zřejmé, že největší strategickou výzvou, před níž bude Maďarsko v příštím desetiletí stát, je opuštění skupiny zemí se středními příjmy a dohnání vyspělých zemí,“ prohlásil maďarský premiér.
Pojďme se podívat na to, jak se Orbánovi v této souvislosti dařilo v minulých už víc než dvanácti letech, v nichž vede Maďarsko. Na počátku je pro férovost třeba říci, že v roce 2010 zachraňoval Orbán Maďarsko takříkajíc hrobníkovi z lopaty. Sérií různých nestandardních opatření zabránil tomu, aby země padla do finanční krize řeckého typu. Cenou za to bylo vypsání různých daní a především vyrabování soukromých penzijních fondů, do nichž si Maďaři ve velkém spořili.
Krach dotovaných cen paliv a potravin
Jenže to už je, jak znovu připomínám, dvanáct let. Od té doby se Maďarsku pod vedením Viktora Orbána nepodařilo nikdy úplně vzpamatovat.
Čtěte také
Podle nedávno zveřejněných dat Eurostatu za rok 2021 byl celoroční příjem v přepočtu na eura v Maďarsku jednoznačně nejnižší z celé Visegrádské čtyřky. Zatímco průměrný maďarský roční příjem byl 12620 eur, průměrný polský 14430 eur. Velkou výzvou je pak pro Budapešť výsledek Slovenska, tradičně vždy chudšího než dnešní Maďarsko. Slovenský roční příjem byl totiž 16160 eur.
A když vezmeme v potaz regionální rozdíly Slovenska, pak platí věta jednoho mého kolegy, který donedávna v Bratislavě pracoval. A který tvrdí, že se v Bratislavě dnes vydělává stejně nebo více než v Praze. Ostatně Česko jako celek vyšlo jen o něco lépe než Slovensko. Roční průměrný český příjem se dostal v roce 2021 totiž na 18170 eur.
Když vezmeme v případě Maďarska v potaz další ukazatele a nejnovější data, jako nejvyšší inflaci, krach dotovaných cen paliv a potravin a nejvyšší daň z přidané hodnoty v celé střední Evropě, máme tu výsledek. Orbánova politika ekonomicky nefunguje.
Rostoucí životní úroveň byla navíc dosud základ Orbánovy smlouvy s tou částí obyvatelstva, která ho přes nedemokratické excesy volila. Viktor Orbán mát tedy problém. Problém, na který žádné projevy nepomohou.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
