Luboš Palata: Český prezident a Kosovo

Asi ne nejsledovanější, tam bude mít primát zřejmě summit ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Georgem Bushem v roce 2005, na který se do slovenského hlavního města sjelo víc než tisíc novinářů. Avšak počtem prezidentů a hlav států, který překročí dvacítku, právě začínající summit opravdu obdobu nemá.

Přesný počet účastníků je však poměrně problematické určit. Záleží na tom, zda mezi hlavy států počítáte prezidenta Evropské unie Hermana vam Rompuye, či nikoli. Ještě větší dilema má ale hostitelské Slovensko s jinou účastnicí, kosovskou prezidentkou Atifete Jahjagou, protože se jedná o hlavu Slovenskem neuznaného státu. Proto se museli z celého summitu odstranit vlajky a znaky zemí a zůstali pouze jmenovky, aby se nikdo, včetně sympatické Kosovanky nemohl urazit.

S prezidentkou Kosova tak k jednomu stolu usedne jak slovenský hostitel Ivan Gašparovič, jeden ze zásadních slovenských odpůrců uznání Kosova a srbský prezident Tomislav Nikolič, s nímž však hlava Kosova uskutečnila v minulých měsících několik nadmíru úspěšných jednání.

Ke stolu si však s paní Jahjagou bude muset sednout i český prezident Miloš Zeman, neméně, nebo spíše ještě zásadnější odpůrce Kosova, než Nikolič a Gašparovič. Byl to totiž Miloš Zeman, kdo letos na podzim při prezidentské kampani prohlásil, že cituji: "Kosovo je teroristická diktatura financovaná narkomafiemi a demokratická země by ji uznat neměla."

Lze jen doufat, že v Bratislavě podobné věty nepadnou a úplně ideální by bylo, kdyby ve svém rejstříku našel Miloš Zeman dokonce slova omluvy. Třeba alespoň typu, že podobné vyjádření nemyslel adresně, nebo by nedejbože řekl, že na základě nových informací, které získal, změnil názor. Protože změnit názor by to skutečně chtělo. Kosovo dnes uznal už stý členský stát OSN a to, že se jedná o nepříliš významný Jemen, nehraje až tak velkou roli. Prostě slovy slovenského ministra zahraničí a uznávaného mezinárodního odborníka na Balkán Miroslava Lajčáka "Kosovo je realita".

Ale Miloš Zeman je Miloš Zeman, takže asi maximem, s nímž se budeme muset v případě Bratislavského summitu spokojit, zůstane, že tam nějakým dalším neuváženým výrokem nezpůsobí žádný další diplomatický skandál. Na druhé straně naučit se omlouvat by Miloši Zemanovi prospělo jako příprava na klíčovou cestu letošního roku, kterou bude na konci června Berlín. Tam se zřejmě nějaké omluvné větě za své vyjádření, že zkráceně řečeno, "sudetští Němci mohou být rádi, že jsme je odsunuli a ne rovnou popravili" asi nevyhne.

Prezident, který je schopen uznat svoji chybu, by byl po deseti letech vládnutí neomylného Václava Klause na Hradě vítaným osvěžením. Je však otázka, zda právě v tomto není Miloš Zeman věrnou kopií svého věčného rivala i spoluputovníka politikou.