Luboš Palata: Česko-německé partnerství za covidu nefungovalo. A pendleři to odnesli nejvíc
Pojďme si to říci hned na začátek. Tak tohle se nám, milí Češi a Němci, opravdu nepovedlo. Česko-německé vztahy, po tři desítky let budované několika generacemi politiků, diplomatů a historiků, ale i velkými skupinami mladých nadšenců, jsou po roce koronaviru v troskách.
Hranice jsme si totiž mezi sebou zavírali častěji a déle, než bylo zdrávo. Pomoc jsme si nabízeli jen neochotně a okrajově. A dívali jsme se na sebe spíše jako na hrozbu než jako na partnery.
Čtěte také
Nejtvrději dopadla covidová pandemie na skupinu lidí, která se stávala živým předivem nově navazovaných vztahů. Tedy na přeshraniční pracovníky, chcete-li pendlery. Seznam toho, co si tito lidé museli za rok vytrpět, jen aby mohli nadále vykonávat svoji práci, je dlouhý a smutný. Přitom to byli právě oni, kdo se stal živou vodou pro zdevastované české pohraničí a především v bývalém východním Německu pro vylidňující se pohraničí německé.
Když jsem nedávno dělal rozhovor s předsedkyní asociace pendlerů Zuzanou Vintrovou, tak jsem se po pár desítkách minut nemohl nezeptat, zda po tom roce to velká část pendlerů prostě nezabalí. Zvláště když se na ně obě strany, česká i německá, v různých obdobích roku s covidem dívaly neprávem jako na přenašeče nákazy.
Bude třeba notné léčby
Mnozí to možná zabalit chtějí, ale nemohou. A to proto, že plat za stejnou práci je i ve východní části Německu stále mnohem vyšší než v České republice. Nehledě na to, že české pohraničí patří k nejméně prosperujícím oblastem Česka, kde se dobrá a slušně placená práce hledá opravdu těžko.
Čtěte také
Proto ani efekt v podobě stovky tisíc Čechů a Češek, kteří by místo dojíždění za hranici s Německem dělali svoji práci tady v Česku, se bohužel asi nedostaví.
Zbude je naštvanost, pocit odcizení a postavení lidí druhé kategorie, kterými se za koronavirových opatření mnozí Češi v Německu často cítili. Na druhé české straně hranic pak bez návštěvníků z Německa krachuje v pohraničí to málo, co se tu stačilo za těch několik desítek let otevřené hranice rozvinout.
Přes strategické partnerství mezi našimi státy, přes to, že Angela Merkelová a Andrej Babiš si mohou zavolat a občas to udělali, přes fakt, že jak Česko v Berlíně, tak Německo v Praze mají skvělé diplomaty, přes funkční Česko-německý fond budoucnosti a Česko-německé diskusní fórum a mnoho dalšího – máme prostě nejen na hranici problém.
Z covidové krize vychází česko-německé partnerství notně pošramocené. A bude třeba notné léčby, aby se vrátilo aspoň do přijatelného stavu.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
