Luboš Palata: Bratislava, keltská metropole nad Dunajem
Bratislavu máme my Pražané ve zvyku podceňovat. Ano, pár důvodů by se k tomu našlo, vždyť ostatně žijeme v jednom z nejkrásnějších měst na světě, alespoň pokud jde o ty části města, které stačili postavit naši čeští předci tak do roku 1948.
Bratislava tak krásná není, Dunaj neprotéká jejím historickým středem, ale odděluje hezkou část města od té ošklivé, od největšího slovenského sídliště Petržalka.
To mělo být podle původních projektů z konce šedesátých let moderním městem mezi říčními rameny Dunaje, takovými středoevropskými Benátkami dvacátého století. Ale nakonec z toho bylo jen ošklivé panelákové sídliště.
Praha také nepoznala zvěrstvo v podobě mostu Slovenského národního povstání, který navazující čtyřproudkou oddělil Staré město od Bratislavského Hradu a zničil velkou část podhradí a židovského města, včetně velké bratislavské synagogy. Auta dnes jezdí skoro u paty korunovační katedrály svatého Martina. Což je zvěrstvo i na komunismus nebývalé.
Bratislava má však i mnoho jiného, co Praha nemá. Polohu na hranici čtyřech zemí, Dunaj, který je tu už veletokem, Karpaty, které se tu zdvíhají z nížiny do důstojných výšek a především pro mě Římany.
Hranice římské říše šla přímo po druhé straně Dunaje, ano, tam kde je dnes Petržalka a do mohutného římského města Carnuntum to bylo doslova pár kilometrů. Teď se však při stavbách podzemních garáží pod zahradami Bratislavského hradu přišlo na to, že tu velké a zčásti kamenné město bylo už za Keltů v prvním století před naším letopočtem.
Při archeologickém průzkumu, který stavbě předcházel, se podařilo objevit základy v této oblasti nikdy neobjevených staveb, velkých kamenných budov postavených římskými staviteli pro bratislavského keltského vladaře, který na hradní akropoli sídlil někdy v prvním století před Kristem.
Našel se i malý poklad zlatých a stříbrných mincí, římské amfory, tehdy nejluxusnější římská podlaha, která byla v hlavním paláci keltského vladaře, nebo nějaké tehdejší svatyni.
Z nálezu, který se díky omezení rozsahu garáží podaří zachovat a udělat z něj nové hradní muzeum, plyne nečekané sdělení. A to, že Bratislava byla zřejmě metropolí rozsáhlé oblasti jihovýchodního Slovenska a možná i přilehlých dnes rakouských a maďarských území už v 1. století před Kristem.
A to srdce Bratislavy bylo na stejném místě, na kterém je dnes, na hradním vršku, z něhož je nádherný výhled daleko do Podunajské nížiny, občas až daleko k Neziderskému jezeru a ještě vzdálenějším Alpám.
Takže, až se někdy zastavíte v Bratislavě, nechte si čas na návštěvu krásně zrenovovaného hradu. A když se budete dívat z hradeb dolů na krajinu pod sebou, uvědomte si, že tak nějak se už mohl dívat nějaký keltský vladař před víc než dvěma tisíci roky.
Hezký velikonoční víkend vám přeje váš Luboš Palata.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
