Lovná zvěř starých Mayů
Studie z University of Florida na základě archeologických nálezů vůbec poprvé zhodnotila vliv loveckých zvyklostí starých Mayů na populace velké zvěře.
Archeologové provedli analýzu 78 928 zvířecích kostí, které se našly v pozůstatcích pětadvaceti mayských sídlišť a pocházely z období mezi rokem 1000 před naším letopočtem a 1500 našeho letopočtu. Zaměřili se na poměr počtu ulovených kusů velkých zvířat a ostatních obratlovců.
Zjistili, že kolem politicky významných měst byl velké zvěře na rozdíl od běžných osad zřejmý nedostatek. Pokles jejich populace kromě odlesnění krajiny způsobil především intenzivní lov v důsledku požadavků vedoucí mayské elity. Ta pro svůj stůl i z rituálních důvodů vyžadovala zvířata, která symbolizovala moc a sílu - pumy, jaguáry a jelence běloocasé (Odocoileus virginianus). Paroží jelenců bylo navíc vyžadováno pro divadelní představení, ve kterých na hlavách herců pomáhalo ztvárnit vztahy mezi lovcem a kořistí.
Studie ovšem podle zprávy z University of Florida současně ukazuje, že Mayové si po celých 2500 let byli vědomi důležitosti přírodních zdrojů a ani v místním měřítku žádný z velkých druhů zvířat nepřivedli až k vyhynutí.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
