Lišák Míša všechny přelstil

Vítěz revoluce růží sice v posledních měsících udělal několik nepředložeností, ale protože je to obratný a také velmi učenlivý politik, se vším si rychle poradil a jak se zdá, nakonec mu k vítězství bude stačit jediné volební kolo. Necelých 52 % hlasů sice nevypadá tak působivě jako 96 % z ledna 2004, ale podle ústavy to plně stačí.

Saakašvili sám už k tomuto výsledku pronesl první komentáře, z nichž za zmínku jistě stojí ten o trojím vítězství - zaprvé v tom, že volby proběhly klidně a bez incidentů, zadruhé v tom, že pozorovatelé OBSE prohlásili volby za regulérní a zatřetí v tom, že prezidentem byl zvolen Michail Saakašvili. Na falešnou skromnost si staronová hlava státu asi hrát nechce, a možná že to ani neumí...

Hlavní kandidát opozice Levan Gačečiladze získal podle gruzínské ústřední volební komise 25 % hlasů a ihned prohlásil, že volby byly zmanipulované a že opozice se obrátí na soud. Přestože v neděli se v Gruzii slavily pravoslavné vánoce, do ulic Tbilisi vykročilo 5-10 tisíc nespokojenců a na úterý opozice plánuje další masové akce. Je však málo pravděpodobné, že opoziční předáci by dosáhli téhož, čeho před více než čtyřmi lety dosáhl svržením Eduarda Ševardnadzeho sám Saakašvili.

Pravdou je, že už podruhé zvolenému gruzínskému prezidentovi hrálo do rukou všechno - a když nehrálo, pomohl tomu sám. Po rozehnání demonstrace ze 7. listopadu, které vyvolalo největší pobouření mezi lidmi, Saakašvili v zemi vyhlásil výjimečný stav a poté nechal neurvale umlčet privátní televizní stanici Imedi. Tato tvrdá gesta sice jen posílila jeho pověst stále většího autokrata, ale když výjimečný stav skončil, Imedi mohla znovu začít vysílat a Saakašvili přistoupil na požadavek opozice, aby 5. ledna 2008 byly uspořádány předčasné volby, dá se říct, že znovu převzal iniciativu.

Opozice si oprávněně stěžuje, že vlastně neměla přístup do státem ovládaných médií a že v rozhodujících okamžicích tedy byla proti Saakašvilimu ve značné nevýhodě. To je sice pravda, ale stejně tak platí, že opoziční předáci si svůj boj s vychytralým prezidentem prohráli sami. Levon Gačečiladze sice za právě popsaných podmínek získal se svými 25 % nečekaně hodně a potvrdilo se tak, že v gruzínské společnosti existuje dosti široký segment těch, kdo o vládu pevné ruky nestojí. Na druhé straně se však opoziční síly nedokázaly sjednotit na jediné kandidatuře a proti Saakašvilimu nestál jediný muž, ale hned šest. A co může znamenat výhodu v hospodské rvačce, to v prezidentských volbách neplatí. Přičteme-li k tomu neuvěřitelné chování nejbohatšího Gruzína a mediálního magnáta Badriho Patarkacišviliho, který z volebního maratónu nejdřív odstoupil právě proto, aby nedrobil opoziční síly, ale pak se o kandidaturu hlásil znovu, je výčet hlavních omylů opozice v podstatě úplný. Opozice navíc působila dojmem, že do prezidentských voleb nepřichází s novým politickým programem, ale výhradně se snahou Saakašviliho moci zbavit ve vlastní prospěch. Což je na revolucionáře trochu málo.

Pokud se tedy nestane nic nepředvídaného, hrdina revoluce růží hlavou státu zůstane. Pravda, s pošramocenou pověstí údajného demokrata, do nějž Západ vkládal velké naděje, ale on těm nadějím nedokázal dostát.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .