Lidské panenské embryo
Skotští vědci z Roslinova ústavu vyrobili lidský zárodek, aniž by použili spermií k umělému oplodnění vajíčka nebo klonování. Embryu tedy zcela chybí samčí pohlavní informace.
Tento počin napodobuje přírodní proces zvaný partenogeneze, česky pannobřezost. U nižších živočichů, například u hmyzu (trubci u včel), ale také u plazů takto bez samčího přispění vznikají plnohodnotní jedinci, u savců to možné není. Podařilo se sice v laboratoři "vysedět" pannobřezá krůťata, ale u savců jsou tyto snahy bezpředmětné.
Tím ovšem není řečeno, že nelze získat pannobřezé savčí embryo. Lze a není to žádný zázrak. U klasického oplodnění je proniknutí spermie do vajíčka molekulárním signálem spouštějícím vývoj zárodku. Při laboratorní partenogenezi je startovní signál spermie nahrazen obvykle elektrickým šokem, kterým se zvýší propustnost bariéry v podobě buněčné membrány, která obsah vajíčka chrání. O "rozjezd" vývoje embrya se postarají vápenaté ionty a další složky živného roztoku, které buněčnou membránou proniknou do útrob vajíčka. Elektrický šok lze nahradit i použitím chemikálií, například oxidem dusnatým. Má to jen jednu chybu. Vývoj savčího embrya se po určité době zastaví a zárodek odumře.
Proč tedy embryologové z Roslinova ústavu takovou beznadějnou věc podnikají? Důvod je jednoduchý. Jejich cílem není narození dítěte, ale získání embryonálních kmenových buněk. Buněk, které slibují revoluci v léčení celé řady chorob, s nimiž si dnes medicína neví rady. Embryonální kmenové buňky se při patřičné péči dovedou změnit v prakticky jakoukoli tkáň. Mohou být kostí, svalem, cévou, nervem. Jenomže získávání kmenových embryonálních buněk z lidských embryí naráží na celou řadu etických, politických i jiných problémů. A těm se chtějí vědci vyhnout. Z embrya, které nebylo počato prostřednictvím samčí pohlavní informace, nikdy nemůže vzniknout lidská bytost. Pannobřezí lidského embrya by mohla umlčet protivníky, a vědcům by se tak v řadě zemí uvolnily ruce pro potřebný další rozsáhlý výzkum.
Inspirací pro získání kmenových buněk touto cestou byly zřejmě obdobné úspěšné pokusy s pannobřezými embryi makaků. Jejich kmenové buňky se totiž v probíhajících experimentech ukazují velmi slibně. /podle BBC, upraveno a doplněno/
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
