Lidské panenské embryo
Skotští vědci z Roslinova ústavu vyrobili lidský zárodek, aniž by použili spermií k umělému oplodnění vajíčka nebo klonování. Embryu tedy zcela chybí samčí pohlavní informace.
Tento počin napodobuje přírodní proces zvaný partenogeneze, česky pannobřezost. U nižších živočichů, například u hmyzu (trubci u včel), ale také u plazů takto bez samčího přispění vznikají plnohodnotní jedinci, u savců to možné není. Podařilo se sice v laboratoři "vysedět" pannobřezá krůťata, ale u savců jsou tyto snahy bezpředmětné.
Tím ovšem není řečeno, že nelze získat pannobřezé savčí embryo. Lze a není to žádný zázrak. U klasického oplodnění je proniknutí spermie do vajíčka molekulárním signálem spouštějícím vývoj zárodku. Při laboratorní partenogenezi je startovní signál spermie nahrazen obvykle elektrickým šokem, kterým se zvýší propustnost bariéry v podobě buněčné membrány, která obsah vajíčka chrání. O "rozjezd" vývoje embrya se postarají vápenaté ionty a další složky živného roztoku, které buněčnou membránou proniknou do útrob vajíčka. Elektrický šok lze nahradit i použitím chemikálií, například oxidem dusnatým. Má to jen jednu chybu. Vývoj savčího embrya se po určité době zastaví a zárodek odumře.
Proč tedy embryologové z Roslinova ústavu takovou beznadějnou věc podnikají? Důvod je jednoduchý. Jejich cílem není narození dítěte, ale získání embryonálních kmenových buněk. Buněk, které slibují revoluci v léčení celé řady chorob, s nimiž si dnes medicína neví rady. Embryonální kmenové buňky se při patřičné péči dovedou změnit v prakticky jakoukoli tkáň. Mohou být kostí, svalem, cévou, nervem. Jenomže získávání kmenových embryonálních buněk z lidských embryí naráží na celou řadu etických, politických i jiných problémů. A těm se chtějí vědci vyhnout. Z embrya, které nebylo počato prostřednictvím samčí pohlavní informace, nikdy nemůže vzniknout lidská bytost. Pannobřezí lidského embrya by mohla umlčet protivníky, a vědcům by se tak v řadě zemí uvolnily ruce pro potřebný další rozsáhlý výzkum.
Inspirací pro získání kmenových buněk touto cestou byly zřejmě obdobné úspěšné pokusy s pannobřezými embryi makaků. Jejich kmenové buňky se totiž v probíhajících experimentech ukazují velmi slibně. /podle BBC, upraveno a doplněno/
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
![jak_klara_obratila_na web.jpg jak_klara_obratila_na web.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/e267b388c06a96c1b90c7443afcd1a84.jpg?itok=NWANcVy-)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/94949a2cda8b0e5970dc036a8b74667d.jpg?itok=bfzCOlUT)
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.