Lidské oči v terénu jsou zatím u předpovídání počasí nezastupitelné
Pozorování a sběr dat o počasí, stavu atmosféry i vod se zpřesňuje a jeho důležitost roste. Otvírá se tak otázka, jestli v budoucnu nahradí meteorology v terénu přístroje, protože jejich možnosti a postupy jsou stále dokonalejší, stejně jako komunikační systémy. Meteorologie i klimatologie tak v poslední době prochází doslova revolučními změnami. To vše v době, kdy výkyvy způsobené klimatickou změnou ovlivňují stále častěji náš život i ekonomiku.
„Panoramata“ pozorovatelny na tatranském Lomnickém štítu připomínají český film z 50. let Anděl na horách s hereckou ikonou Jaroslavem Marvanem v hlavní roli. I o desítky let později, je z něj za hezkého počasí krásná vyhlídka, najdete tam restauraci a malou ubytovnu. Také pozorovací stanici, na které mají nepřetržitou službu meteorologové.
Meteorolog a pozorovatel na Lomnickém štítu Rastislav Mačura se už jako kluk zajímal o hory a astronomii, bavilo ho sledovat co se děje na obloze. Se zájmu se stalo povolání, kdy 30 let pracoval ve Slovenském astronomickém ústavu. V současnosti je už šest let pozorovatelem na Lomnickém štítu.
Budoucnost je v přístrojích
Mnoho práce za něj obstarají moderní přístroje a jejich výsledky by se daly odesílat automaticky. Ale extrémní počasí může přístroje vyřadit z provozu. Kromě měřitelných hodnot se zaznamenává také viditelnost, a to zatím technologie nedokáže. A tak je pořád místo a práce také pro „živé“ pozorovatele, kteří se na stanici v nadmořské výšce okolo 2600 metrů střídají v desetidenních turnusech.
Trend, kdy namísto lidských pozorování a zapisování výsledků měření každou hodinu, odvádějí stejnou činnost, už ale nepřetržitě samy přístroje, je nezastavitelný. Potvrzuje to i ředitel pro meteorologii a klimatologii Českého hydrometeorologického ústavu v Praze a další host Zaostřena Libor Černikovský.
Významným přelomem sledování počasí a klimatu se stalo zprovoznění programu Copernicus Evropské unie. Družice umožňují sledování a zaznamenávání dat z celé planety, dokonce všech vrstev zemské atmosféry. Nicméně – i jejich monitorování je potřeba kalibrovat, a to ze Země. Nezastupitelné jsou i záznamy z meteorologických balónů, které se vypouštějí třikrát denně v pražské Libuši nebo na vojenském zařízení v Prostějově.
Zatím tedy nehrozí, že by meteorologové pracovali jen „od stolu“ a vytvářeli, vyhodnocovali a zdokonalovali nejrůznější počítačové modely předpovědí počasí, stavů toků či vodních ploch. Lidské oči v terénu jsou zatím v meteorologii stále nezastupitelné. Uvidíme, na jak dlouho.
Poslechněte si celé Zaostřeno, které na pozorovatelně Lomnického štítu i v Českém hydrometeorologickém ústavu v Praze natočil Vít Pohanka.
Související
-
Proč je letos chladno? Sešly se La Niña, nízká sluneční aktivita a tání ledu, vysvětluje meteorolog
„Nebál bych se toho, že tu jednou nebudeme pěstovat pomeranče, protože na to jednou dojde, třeba za padesát let. To, že zrovna letos je chladno, neznamená obrat.“
-
Rozděleni klimatem? Jakou za sebou zanecháváme uhlíkovou stopu a čím, ukazuje nový průzkum
Projekt Rozděleni klimatem Českého rozhlasu Plus rozebere, jakou uhlíkovou stopu za sebou zanecháme. Připravil a moderuje David Šťáhlavský.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
