Lidské klony: příběh pokračuje

Tým biologů z kalifornské společnosti Stemagen zveřejnil v odborném časopise Stem Cells zprávu (PDF) o svém úspěchu na poli terapeutického klonování. Stemagenu se podařilo naklonovat lidská embrya s využitím ženských vajíček a kožních buněk odebraných dospělým mužům. Vajíčka zbavili jádra a vložili do nich genetickou informaci z kožních buněk. Pak je nechali vyvíjet do stadia pětidenních embryí, která byla tvořena 40 až 72 buňkami. Jejich další vývoj byl uměle zastaven a buňky posloužily ke genetickým testům. Ty ukázaly, že u tří z celkem 25 vajíček se klonování skutečně podařilo. U jednoho z nich jsou důkazy velmi přesvědčivé.

Vložení zárodku do dělohy a narození lidského klonu nebylo cílem výzkumu. Ten směřuje k tvorbě embryonálních kmenových buněk, z nichž by bylo možno vypěstovat libovolné buňky lidského těla. Díky klonování by měly genetickou informaci totožnou s buňkami dárce kožních buněk, takže by je bylo možno vyrábět "na míru" jednotlivým pacientům. V budoucnu by mohly vyspravit například míchu poškozenou při úrazu nebo srdce zasažené infarktem, aniž by je tělo při transplantaci odmítlo jako cizí.

Dlouhá cesta ke kmenovým buňkám

Firmě Stemagen se zatím nepodařilo vypěstovat ze zárodků kmenové buňky. I tak je to ale velký úspěch. Vždyť ještě před pár měsíci nebylo jisté, zda je klonování primátů vůbec technicky možné. Spojením lidského vajíčka a DNA z buňky dospělého člověka se chlubil pouze jihokorejský profesor Hwang Woo-suk . Ten v roce 2005 oznámil i úspěšnou přípravu kmenových buněk z těchto klonovaných embryí. V roce 2006 se však ukázalo, že si své objevy vycucal z prstu a vše skončilo obrovským skandálem.

Až do loňského listopadu to vypadalo, že na léčbu kmenovými buňkami můžeme zapomenout. Pak se ale začaly dít věci. Americký tým kolem Shoukrata Mitalipova naklonoval zárodky makaka a získal z nich dokonce kmenové buňky. Neochota primátích vajíček ke klonování tak byla prolomena.

Půjde to i bez embryí?

Krátce poté se v Japonsku podařilo profesoru Yamanakovi něco neméně významného: genovou manipulací "přesvědčil" kožní buňky, aby se začaly chovat jako buňky kmenové. Obešel se přitom bez použití embryí. Podobný úspěch záhy oznámil i další tým ze Spojených států. Výzkum je zatím na počátku a metoda rozhodně není bez rizika, ale mohla by to být alternativní cesta k léčbě kmenovými buňkami.

Etické otázky

Nyní se tedy o slovo opět přihlásilo terapeutické klonování, využívající lidská embrya. Nový impuls tím dostává i debata o etice takového počínání. Jeho nejhlasitějšími odpůrci jsou křesťanské církve. Křesťané věří, že jedinec vzniká okamžikem početí. Zničení vyvíjejícího se vajíčka se tedy z jejich pohledu rovná vraždě. Na tomto postoji nic nemění ani skutečnost, že pro výzkum zpravidla slouží nadbytečná vajíčka, která nebyla využita při oplození ve zkumavce. Nestanou-li se zdrojem kmenových buněk, skončí zmražena v tekutém dusíku a dítě se z nich tak jako tak nenarodí.

Ostatně sama idea vzniku jedince při početí stojí na vratkých základech. Co si s takto definovaným jedincem počít, pokud se oplozené vajíčko vzápětí přirozenou cestou rozdělí a narodí se jednovaječná dvojčata? Máme je považovat za jednoho člověka ve dvou tělech?

Osobně se těžko smiřuji s tím, že ideologické důvody nepodložené fakty mohou blokovat nebo komplikovat využití metody, která má potenciál zachraňovat lidské životy.

To však neznamená, že nad embryonálními kmenovými buňkami nevisí etické otazníky. Problém by mohl nastat s tím, kde brát vajíčka pro přípravu klonovaných embryí. I kdyby proti využití vajíček "zbylých" po oplození ve zkumavce nikdo neprotestoval, bylo by jich zoufale málo. Odběru předchází hormonální stimulace a celá procedura není pro ženu bez rizika. Odborníci na lékařskou etiku se proto obávají všemožných nekalých praktik. Není těžké si představit situaci, v níž žena svolí k dárcovství vajíček přinucena ekonomickým nebo psychologickým tlakem. Ostatně, není to jen spekulace - zmíněný profesor Hwang Woo-suk, usvědčený z podvodů, dárkyním vajíček platil nebo je získával mezi členkami svého týmu.

Etické problémy je třeba řešit, ale řešení nemůže spočívat v prostém zákazu terapeutického klonování. Možná se v budoucnu osvědčí metoda založená na přeškolování kožních buněk a všechny problémy s embryi odpadnou. Jisté to však není - na to jsme už ve výzkumu kmenových buněk zažili příliš mnoho zklamání. Bylo by proto pošetilé jeden směr výzkumu předem zavrhnout. Kdo ví, možná právě v embryonálních kmenových buňkách se skrývá svatý grál medicíny pro 21. století.

Související příspěvky:
Smíme vše, co umíme? - diskuse na téma etiky biotechnologií
Drama jménem Hwang - příběh podvodníka
Terapeutické klonování makaka
Embrya z buněk dospělého primáta - rozhovor s prof. Jaroslavem Petrem
Rekvalifikační kurzy pro lidské buňky - úspěch prof. Yamanaky