Lidem je třeba říkat na konci života pravdu, aby svým časem nemrhali, říká Marie Svatošová

„Když mám v peněžence poslední stokorunu, tak si dobře rozmyslím, co s ní udělám. Podobně lidé na konci života časem neplýtvají. Jestliže počítají s něčím, co je nereálné, tak vzácný, poslední čas promarní,“ říká.

Přípravka na budoucí práci

Být ženou v lékařství je handicap, říká onkoložka Jitka Abrahámová

• Upravit
• Smazat

„Myslela jsem, že když odejdu z praxe, bude mně líto, že přicházím o těžké případy. Musím ale říct, že jsem si ulevila,“ konstatuje středeční host Osobnosti Plus, onkologožka Jitka Abrahámová.

„Ke konci totality, když jsem působila jako praktická lékařka, jsem sloužila v Dejvicích u pohotovostní služby. V sedm hodin večer jsem přišla, dostala jsem lísteček, tam pět adres a objížděla jsem se řidičem pacienty, o kterých bychom dneska řekli „hospicové“, s pokročilou rakovinou. Měli jsme jim píchat opiáty,“ vzpomíná na rutinní, přitom lidsky složité chvíle Marie Svatošová, když vzpomíná, jak se ke svému povolání a k lékařské iniciativě o paliativní a hospicovou péči vůbec dostala. 

„K ránu, než jsme noční službu skončili, jsme tytéž pacienty objížděli znovu. Samozřejmě si chtěli povídat. Jenže dole čekal řidič a musela jsem prostě nasednout do auta a jet na další návštěvu. A tak jsem to řešila tím, že jsem jim dávala svůj soukromý telefon. Někteří to využívali a musím podotknout, že nezneužívali. Ale někteří zavolali i v noci, když měli tu potřebu. Manžel chtěl, abych slíbila, že už nikomu telefonní číslo nedám. To ale nešlo. Až zpětně jsem si uvědomila, že to byla v Božím plánu přípravka na práci, o které jsem v té době neměla ani tušení,“ dodává.

Říkáním pravdy o zdravotním stavu neberu lidem naději. Snažím se jim ji dávat. Ta má je za horizontem smrti.
Marie Svatošová

Zezdola a od služby

Koncept takzvaných mobilních hospiců, za kterými Marie Svatošová také stojí a které umožňují smrtelně nemocným zemřít v rodinném nebo domácím prostředí, se v české společnosti prosazuje velmi pomalu. „Není dořešená legislativa a financování,“ vysvětluje lékařka a dodává: „To dílo ale roste a mám radost, že roste zezdola. Ne naopak. Lidé dole cítí povolání a zakládají i v nelehkých podmínkách domácí hospicovou péči. Začínají od služby, ne od peněz nebo třeba od budovy,“ dodává.

Poslechněte si celý rozhovor Lucie Vopálenské s jejím hostem. Marie Svatošová ještě vysvětlí, proč je jejím vzorem Matka Tereza, nebo proč neobrací své okolí na víru.