„Lidé přijímají jen ta média, která je utvrzují v jejich vidění světa,” myslí si politolog Mlejnek

Je to korektní srovnání? „Došlo k tomu, že se do jednoho pytle nahrnuli politici, kteří jsou, z těch či oněch důvodů, kritizováni za přílišné ovlivňování médií," říká politolog z Univerzity Karlovy Josef Mlejnek. Hostem Českého rozhlasu Plus je i ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Vít Dostál.

Podle něho lze chápat spojení ANO s Právem a spravedlností a Fideszem tak, že ti, kteří sledují střední Evropu, vnímají trend omezování svobody. „Zejména politických a občanských svobod, které Freedom House sleduje. Proto asi zařadil i Českou republiku, jakkoliv srovnání těchto tří subjektů je podle mého názoru velmi nepřesné a nelze mezi ně dávat rovnítko,” říká.

Když se podíváme například do USA nebo Francie a Rakouska, tak tam se dějí podobné procesy, které by nás také měly znepokojovat. Vít Dostál

Neblahý trend

Mlejnek chápe srovnání tří stran z pohledu vztahu k médiím. „Andrej Babiš je politik, ministr financí, vlastní dva velké deníky a jednu rozhlasovou stanici plus nějaká další média. Je u nás dlouhodobě kritizován za to, že má příliš velký vliv v médiích. V Maďarsku a Polsku je situace taková, že v obou těchto zemích je u moci jedna strana, jde o jednobarevné vlády. Navíc jak Fidesz, tak PiS prosazují ideově vyhraněný program. Stížnosti na zasahování do médií, včetně zasahování do těch veřejnoprávních, jsou tam trvale. Došlo k tomu, že se do jednoho pytle nahrnuli politici, kteří jsou, z těch či oněch důvodů, kritizováni za přílišné ovlivňování medií. Byť mezi ANO a polskou stranou PiS je celá řada rozdílů,” myslí si politolog.

Ve zprávě se uvádí, že jsou vlády v Polsku a Maďarsku populistické a nacionalistické. „Neblahý trend ve střední Evropě je patrný, je to záležitost několika dřívějších let. Koneckonců některé výroky a aktivity, které slyšíme od vládních stran na Slovensku a v jiných zemích střední a východní Evropy, nám dávají tušit, že se tu neděje nic příliš příznivého. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že to není záležitost pouze střední Evropy, ale že takové trendy zaznamenáváme i jinde v Evropě nebo ve světě. I Freedom House mezi těmi zeměmi, které by měly být sledovány v roce 2017, uvádí i Dánsko, tedy zemi, která je jindy považována za velmi liberální stát,” říká Vít Dostál.

Zásadní rok

Lidé přijímají jen ta média, která jim poskytují obraz světa, který oni už zastávají. Jsou rádi, když je někdo v tom obrazu světa utvrzuje. Cokoliv je z toho vyrušuje, to jim vadí. Ten trend tedy není zaviněný jen politiky, ale je to něco, co část společnosti podporuje svým vztahem ke skutečnosti. Josef Mlejnek

Záleží lidem v našich krajích na svobodě jednotlivce a demokratických hodnotách? Chceme to vůbec? „Jak kdo,” odpovídá Mlejnek, který souhlasí s tím, že proměna mediální scény a ohrožování svobody médií je celosvětový fenomén. „Pokud jde o Polsko a Maďarsko, volil bych jiné, přesnější termíny než nálepky jako populistická nebo xenofobní,” myslí si.

„Do jisté míry zklamaly tradiční strany. Nedokázaly najít odpověď, nedokázaly přesvědčit voliče, že jejich odpověď na jejich problémy je ta správná. Je to ale širší fenomén,” myslí si Dostál. Podle Mlejnka je na tom Česko z visegrádských zemí lépe, pokud jde o míru svobody médií. „Letos u nás ale proběhnou volby a nevíme, jak dopadnou. I u nás lze sledovat jakousi společenskou poptávku po nacionalistických a populistických stranách, i proto bude letošní rok pro Českou republiku zásadní,” říká Mlejnek.