Lída Rakušanová: Solidarita po česku
Když se o víkendu rakouský ministr obrany Doskozil připojil k hlasům, vyčítajícím státům visegrádské čtyřky, tedy čistým příjemcům evropských dotací, že navzdory penězům z Bruselu nedokážou být v uprchlické krizi solidární s ostatními zeměmi EU, reagoval na to šéf zdejší vlády Sobotka vskutku lapidárně: České republiky se to prý netýká.
O těch pár desítkách důkladně prokádrovaných blízkovýchodních křesťanů, jejichž úlohou není nic jiného než dělat Česku v migrační krizi alibi, se sice výslovně nezmínil, protože mu to asi bylo samotnému trapné, ale zato zdůraznil, že kromě „aktivní pomoci“ uprchlíkům v Jordánsku, Libanonu nebo v Turecku se ČR přece podílí na ostraze slovinských a makedonských hranic.
Už nedodal, že tím de facto pracuje na odříznutí Řecka, tedy přesně na tom, co státy visegrádského uskupení nazvaly „plánem B“. A co ostatní členské země unie právem kritizovaly jako vrchol nesolidárního přístupu k této zemi, která je pořád ještě nejen členským státem unie, ale také schengenského prostoru.
K jaké humanitární katastrofě to vede, můžeme teď sledovat v přímém přenosu. Přesto trvají státy Visegrádu na tom, že se jejich uskupení - jak to na nedávném pražském summitu řekl maďarský ministr zahraničí - stalo „zárukou, že se v Evropě mluví upřímně“ a věci se nazývají „pravými jmény“.
Pokud si to opravdu myslí, pak nelze než konstatovat, že má V4 na solidaritu názor vskutku svérázný.
Dodat zbývá, že nic jiného, než že nazval věci pravým jménem, neudělal ani rakouský ministr obrany, když prohlásil, že nelze akceptovat, aby se země, kterým se už vyplatilo tolik peněz z unijní pokladny, „obrátily v případě jakéhokoli problému zády a řekly: Ne.“
Není za tím rozhodně žádný zlý úmysl. Jde o konstatování reality. Bohuslav Sobotka to nicméně interpretoval jako „klacek“, který má „nutit jednotlivé evropské státy k tomu, aby měnily svůj názor na téma migrační politiky.“
A dodal, že se prý i rakouská vláda začíná posunovat ke stanoviskům Visegrádské čtyřky, když začíná regulovat migraci.
Tváří v tvář desetitisícům uprchlíků, které Rakousko, země počtem obyvatel srovnatelná s Českem, přijalo loni a hodlá přes veškerá omezení přijmout i letos, jde, mírně řečeno, o odvážné tvrzení.
Další kolo žonglování s pojmem solidarita se bude na diplomatickém parketu konat už za týden. Na březnovém summitu Evropské unie.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
