Lída Rakušanová: Prezident eurofederalista
O poznání vstřícnější k EU má být ve srovnání se svým předchůdcem prezident Zeman. Tak to alespoň opatrně glosují zdejší média. Sám Miloš Zeman je podstatně razantnější a na rozdíl od euroskeptika Klause se nazývá rovnou eurofederalistou.
Jak to myslí, vysvětloval detailně ve volební kampani: v rozhovorech pro společnost Evropské hodnoty a na evropskou problematiku orientované servery se netajil tím, že je nejen pro opravdovou zahraniční politiku EU, ale i pro efektivní společnou obranu. Smysl by podle Miloše Zemana měl i evropský ministr dopravy, spravující transevropské sítě, a po unijní harmonizaci daní dokonce i společný ministr financí.
Europarlament by podle jeho slov měl dostat skutečnou zákonodárnou iniciativu a národní politické strany by se měly spojit a ve volbách do Evropského parlamentu vystupovat jako sjednocené nadnárodní síly. Ve stále víc se integrující Evropě vidí eurofederalista Zeman v každém případě i budoucnost ČR.
A je přesvědčen, že někdy kolem roku 2017 by se také u nás už mělo platit eurem. A to především proto, že je to na rozdíl od koruny měna, schopná odolat nájezdům měnových spekulantů.
V trendu současné evropské integrace je i Zemanovo přesvědčení, že je do budoucna neudržitelné, aby na Společnou zemědělskou politiku šla polovina unijního rozpočtu, protože místo podpory zemědělství musí unie dávat víc peněz na vzdělávání a infrastrukturu.
Od většinového unijního proudu, tak jak se v současné době vykrystalizoval, se naproti tomu nový český prezident odlišuje hlavně tím, že sází na jadernou energetik a nikoli na alternativní zdroje. Zrovna tak je kritický k receptům ekologických aktivistů na ochranu přírody. A už vůbec nic pozitivního nespatřuje ve snahách Bruselu dát společnému u trhu až do posledního detailu jednotná pravidla. V jeho očích je to nepřípustný diktát bruselských byrokratů.
Dlužno dodat, že ve všech těchto bodech najde Miloš Zeman mezi evropsky orientovanými politiky řadu spojenců. Do diskuse o budoucím směřování evropské integrace tak může přispět mnohem konstruktivněji, než bylo v posledních deseti letech na pražském Hradě zvykem.
Udržet si zároveň doma image obhájce národních zájmů přitom zvládne levou rukou: k tomu v těchto zeměpisných šířkách totiž stačí, aby se zastal pomazánkového másla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
