Lída Rakušanová: Očkování v Německu brzdí nechuť improvizovat
Schopnost Německa všechno perfektně naplánovat a až puntičkářsky dodržovat pravidla je ve světě příslovečná. V těchto týdnech se ale ukázalo, že tahle tradičně spíš obdivovaná vlastnost má i odvrácenou tvář. A ta obdivuhodná není.
Na to, jak precizně a až do posledního detailu byl německý stát připraven už loni v prosinci na celoplošné očkování obyvatelstva v obřích očkovacích centrech, postupuje totiž celá akce už skoro tři měsíce překvapivě pomalu.
Čtěte také
Doposud se v Německu nepodařilo proočkovat ani nejrizikovější skupinu lidí 80+, o učitelích nebo policistech nemluvě. A zdaleka nejen kvůli tomu, že dodávky vakcín do Evropy váznou, nebo že se tento týden zastavilo v Německu kvůli podezření na nebezpečné vedlejší účinky očkování vakcínou AstraZeneca.
Už dávno předtím se ve skladech hromadily nevyužité dávky očkovacích látek po statisících. Centrální institut zdravotní péče nemocenských pokladen v Německu sleduje jejich počet na svých webových stránkách a například na počátku tohoto týdne činil rozdíl mezi dodanými a vyočkovanými vakcínami v případě BioNTech/Pfizer 1,2 milionu, AstraZenecy 1,1 milionu a Moderny skoro 400 tisíc.
Projev amatérismu
Jistě: určitá část těchto zásob je ve skladech jako pojistka kvůli očkování druhou dávkou, ale i to svědčí o tom, že na rozdíl od jiných států se Německo až křečovitě snaží vyhnout se i sebenepatrnějšímu riziku.
Čtěte také
Zmíněný institut vypočítal, že očkovací centra jsou průměrně vytížena, ačkoliv leží v Německu zásoby ladem, jen na 73 procent své kapacity. Pokud se tímto tempem bude pokračovat dál, nebude prý Německo s očkováním hotovo ani do Vánoc, i kdyby odteď farmaceutické firmy zásobovaly Evropu dodávkami v dojednané výši.
Veřejnoprávní televize ARD přinesla ve středu názorný příklad: Očkovací centrum v Bonnu muselo po náhlém rozhodnutí německé vlády předběžně vysadit AstraZenecu zrušit všechny dojednané termíny, protože sice mělo ve skladu i tisícovku vakcín BioNTech/Pfizer, ale ty nesmělo pro už objednané osoby použít, jelikož pro ně byla podle očkovacího plánu rezervována AstraZeneca, zatímco BioNTech/Pfizer byl určen jako železná rezerva pro kategorii 80+, kterou se sice už v Bonnu podařilo proočkovat, ale co kdyby ne kompletně.
Čtěte také
Další překážkou je nadměrná byrokracie, která očkování v Německu provází. Místo několika minut stráví zákazníci v očkovacím centru i víc než hodinu, protože musejí spolu s lékařem vyplnit a podepsat celkem šest formulářů. Komentátor k tomu dodal, že se za touto typicky německou přemírou regulací a pravidel, na kterých se houževnatě lpí, skrývá obava z nejistoty. Dodejme, že, jak zjistili odborníci na česko-německou interkulturní komunikaci, je za tím ale také až instinktivní nechuť k improvizaci: ta je totiž v Německu často považována za projev amatérismu.
V těchto týdnech se tento pohled, pokud ho ovšem kromě přeopatrných politiků v Německu ještě někdo měl, dramaticky mění. Němečtí občané, kterým se vidina ochrany před covidem měsíc po měsíci vzdaluje, přestávají chápat, proč jejich vláda neustále odsouvá svůj slib, že očkovat budou smět i praktičtí lékaři. A zrovna tak nechápe, proč se ministr zdravotnictví zdráhá přijmout nabídku firem, že zaměstnance naočkují závodní lékaři. Obojí je v Česku obdobně jako v jiných zemích už dávno dohodnutá věc.
I němečtí občané mají ale ještě naději: stejně jako v Česku, budou i v Německu na podzim volby.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
