Lída Rakušanová: Jsou Evropané ochotni zbrojit? Ukáží to volby do Evropského parlamentu
„Chceš-li mír, připravuj se na válku“ – věděli už staří Římané. Neznamená to, že cílem je válčit. Naopak. Cílem je odstrašit agresora tak věrohodně, že se o rozpoutání války ani nepokusí. Podle této staletími prověřené vojenské poučky má Evropská unie, ukolébávaná v uplynulých třech desetiletích až samozřejmým klidem a mírem, toho času jediné štěstí v tom, že Ukrajinci svou zem proti ruské agresi tak hrdinně brání.
A tím pádem poskytují Západu čas, aby dal svůj zbrojní arsenál jakž takž do pořádku.
Čtěte také
Co do momentálního objemu výroby zbraní a munice je totiž Rusko v poměru ke státům NATO o tolik napřed, že to musí Putinův zálusk na rozšíření sféry vlivu, když už ne na celou Evropu, tak přinejmenším na celý bývalý sovětský blok, povzbuzovat přímo automaticky.
Podle odhadu expertů produkuje Rusko, které přešlo v posledních dvou letech na válečnou ekonomiku, zřejmě třikrát víc dělostřelecké munice než Spojené státy a Evropská unie dohromady. Oficiální údaje potvrzují, že ruští vojáci vystřílejí na ukrajinské frontě deset tisíc dělostřeleckých granátů denně, což je pětkrát víc, než má toho času k dispozici ukrajinská armáda.
Zásoba na 30 dnů
Na dodávky munice ze světového trhu, které slíbil do června zprostředkovat český prezident, čekají ukrajinští vojáci jak na smilování.
Čtěte také
Bude to ale, i kdyby se českým prostředníkům povedlo dodat víc než jen ohlášených 800 tisíc dělostřeleckých granátů, jen kapka na horké plotně.
Bez dalších investic do vlastního zbrojního průmyslu se Evropská unie evidentně neobejde. A to nikoli jen proto, aby se Ukrajinci měli čím bránit, ale i proto, aby svým zbrojním arsenálem přesvědčila agresivní velmoci, že pouštět se do konfliktu by bylo příliš riskantní.
Současná situace je totiž neudržitelná, protože například jedno z nařízení západní aliance, podle něhož mají mít všechny státy NATO ve svých zbrojních arsenálech zásobu na 30 dnů vysoce intensivních bojů, splňují snad Spojené státy, ale jinak už nikdo.
Pro skladovaný materiál je zapotřebí hodně místa, je nutné se o něj starat a u munice dbát na datum spotřeby. To všechno něco stojí. Po konci studené války se výdaje tohoto druhu zdály být zbytečné.
Od 24. února 2022 je všechno jinak. Otázka je, nakolik jsou lidé ochotni vzít tento fakt na vědomí. Volby do Evropského parlamentu budou lakmusovým papírkem.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
