Lída Rakušanová: Jádro v parlamentu
Kdyby se členové zdejšího parlamentu ocitli v soukromém hospodářském sektoru, kde panuje volná soutěž, musel by je jejich zaměstnavatel vyhodit do jednoho. Bilance jejich produktivity za poslední čtyři roky je totiž víc než žalostná. Až se po říjnových volbách rozejdou, zbude po nich na pět stovek nedodělků: návrhů zákonů, které spadnou pod stůl, protože je nestihli projednat.
Nevalná je ale bilance produktivity zdejších poslanců a senátorů i z jiného důvodu. A ten výmluvně dokládá jeden ze zákonů, který se parlamentu tento týden schválit povedlo.
Čtěte také
Jedná se o takzvaný lex Dukovany, kontroverzní zákon o výstavbě nových jaderných reaktorů ve skoro 40 let staré atomové elektrárně. Výstavbu má podporovat stát a potažmo všichni spotřebitelé v České republice bezúročnou půjčkou a následně pevnou výkupní cenou elektřiny, garantovanou ČEZu po řadu desetiletí.
Zákon sice doplnili senátoři, kteří ho vybavili především pojistkou, aby se z bezpečnostních důvodů nemohla do soutěže o stavbu dukovanských reaktorů přihlásit Čína a ruský Rosatom, prosazovaný prezidentem Zemanem.
Malé modulární reaktory
Jenže jak upozornil internetový portál Hlídací pes, Miloš Zeman může zákon ještě vetovat, a i kdyby ho sněmovna stačila do voleb přehlasovat, může ho nová vláda novelizovat. Což by bylo v eventuální vládní konstelaci hnutí ANO spolu s SPD a KSČM a s jasnou podporou prezidenta klidně možné. Podstatné totiž je, že vláda Andreje Babiše (ANO) pořád ještě nevypsala na dostavbu Dukovan definitivní tendr.
Čtěte také
I kdyby to ale nakonec dopadlo s výstavbou reaktorů v Dukovanech všechno tak, jak schválený zákon předpokládá, spočívá jeho zásadní problém v tom, že když už se ve světě vzhledem k rychle postupujícím klimatickým změnám teď znovu uvažuje o jaderné energetice, pak určitě ne tím způsobem, že by se budovaly klasické obří reaktory.
Ani moderní technika je totiž nemůže zbavit hrozby jaderné katastrofy, ať už kvůli lidskému selhání, nečekaným tornádům nebo bleskovým záplavám s účinky tak neuvěřitelnými, jaké v létě zažilo Porýní.
Technologický vývoj je jinde. Je u vývoje malých modulárních reaktorů, které se vyrábějí pod kontrolou ve fabrice, místo aby stovky, ne-li tisíce dělníků stavěly kdesi na poli předpotopní monstra.
Zatímco klasické atomové elektrárny potřebují k výrobě elektřiny proud, pumpy a chladící okruhy, fungují malé reaktory pasivně, bez zásahů zvenčí a při výpadku proudu se automaticky vypnou. Jsou spolehlivější, hospodárnější, levnější. K roztavení jádra jako ve Fukušimě v nich nemůže dojít.
Američtí vývojáři doufají, že by je mohli sériově vyrábět už po roce 2025. To bude zdejší vláda tak maximálně přemýšlet, zda přijme nabídku na výstavbu reaktorů od dodavatelů z USA, Francie nebo Jižní Koreje.
Lex Dukovany přitom zastaral dřív, než ho vláda do parlamentu poslala. Tentokrát ovšem přijde promarněný čas, který nad ním poslanci strávili, daňové poplatníky obzvlášť draze.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
