Lída Rakušanová: Grónsko aneb O co tady doopravdy jde?
„To oni nás prosili, ne my je… Oni nás pozvali... protože si přejí, aby je někdo ochránil…“ To nejsou slova Leonida Brežněva po invazi do Československa v srpnu 1968, kdy u nás ruské tanky převálcovaly naději na svobodnější život. To říkal tento týden Donald Trump novinářům, když je přesvědčoval, že plánovaný výlet manželky viceprezidenta J. D. Vance do Grónska, o jehož připojení k USA mluví americký prezident jako o hotové věci, není žádná provokace.
Vanceova manželka má prostě Grónsko ráda a těší se na tradiční závody psích spřežení.
Čtěte také
Teprve když se grónský premiér důrazně ohradil proti nepřípustnému „cizímu ovlivňování“, a dánská vláda, pod kterou dnes už autonomní Grónsko 300 let patří, neméně důrazně prohlásila, že nikoho do Grónska ani soukromě, ani oficiálně nepozvala, připojil se americký viceprezident J. D. Vance ke své manželce s tím, že spolu navštíví americkou základnu na severozápadě Grónska. Proti čemuž nelze samozřejmě nic namítat.
Make Amerika Go Away
Vance si nicméně neodpustil dodat, že se Dánsko o Grónsko nestará, a že svou návštěvou chtějí „jménem prezidenta Trumpa posílit bezpečnost Gróňanů i celého světa“.
Čtěte také
Jak se na to necelých 60 tisíc obyvatel ostrova na severním polárním kruhu asi tak tváří, ilustrují jejich nadšené ohlasy na internetový mem Aannaguaqa Reinera-Johansena, který si na Trumpovu červenou kšiltovku vyšil místo volebního sloganu o velkolepé Americe „Make Amerika Go Away“, čili „Ať jde Amerika pryč“.
Jistě: Geopoliticky vzato má Grónsko, ležící mezi Severní Amerikou a Arktidou, velký strategický význam. Obzvlášť teď, kdy v Arktidě vznikají kvůli změnám klimatu nové obchodní trasy. Na jejich monitorování a zabezpečení jsou grónské přístavy a letecké základny jak dělané.
Jednu mají Spojené státy v Grónsku už od roku 1943. Je poblíž severozápadní námořní trasy a má strategickou polohu pro americký systém včasného varování před balistickými střelami. Dánsko má na grónském pobřeží dvě vojenské základny a dvě velitelská střediska.
Trumpovi jde ale zas jen o peníze
Za normálních okolností by v rámci NATO nic nebránilo tomu, aby Amerika a Dánsko rozšiřovaly a kontrolovaly grónské strategické základny společně. Mělo by to naopak logiku.
A bezpečnosti světa by to nepochybně prospělo podstatně víc, než kdyby se Grónska zmocnil Donald Trump.
Toho totiž na Grónsku doopravdy zajímá jen fakt, že tento ostrov má osmé největší zásoby vzácných kovů na světě. Bez nich se dnešní technologie neobejdou. Kdo v bitvě o ně zvítězí, vyhrál na celé čáře. Přesněji řečeno, vyhrál svět.
Autorka je dlouholetá komentátorka Rádia Svobodná Evropa a Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
