Lída Rakušanová: Empatie nebo entropie: to je, oč tu běží
„Bojují i za nás“- tak se jmenuje výstava fotografií z války na Ukrajině, která je od středy k vidění v Olomouci. A jak ukázaly televizní záběry z vernisáže, snímky ukrajinských fotografů nenechají chladným nikoho. Přitom nejde o žádné drastické obrazy z válečného pole. To, co vhání slzy do očí, je utrpení civilního obyvatelstva.
Muž apaticky sedící na lavičce vedle své ženy, kterou zabila střepina granátu. Plačící holčička za oknem rozjíždějícího se vlaku, zoufalá matka nad rakví svého syna. Při pohledu na to všechno nelze než mít hluboký pocit sounáležitosti. Jinými slovy, dát najevo empatii. Vnímat a pochopit, jak se lidé v těžce zkoušené zemí cítí.
Čtěte také
Je to už víc než deset let, co Jeremy Rifkin, americký ekonom, sociolog a autor řady společenskokritických bestsellerů, nastínil zcela novou teorii vývoje naší civilizace. Podle ní směřuje lidstvo ke globální empatii.
A něco na tom je zcela jistě: vždyť kdo by si ještě ani ne tak dávno pomyslel, že otroctví je zavrženíhodné. Že ženy nejsou méněcennější než muži. Že děti se nerodí proto, aby odmalička dřely.
Čtěte také
Podle Rifkina se ovšem „Empatická civilizace“ vyvíjí paralelně s entropií, což je řecké slovo pro fyzikální veličinu, popisující chaos částic v systému a jeho dezorganizaci, ale obecně se dá vztáhnout i na změnu formy a na sledování míry nevratnosti děje. A to včetně zákonitostí přírody.
Prozatím naše volba
Odborník na alternativní energie Dalibor Skácel konstatoval už před dvaceti lety, že nárůst entropie a chaosu „v uzavřeném systému našeho životního prostředí charakterizuje naši cestu k zániku a sebedestrukci“, ať už v podobě hurikánů, nadměrného tepla, sucha nebo dešťů.
Podle Dalibora Skácela „příroda sama o sobě nezná chaos, má svůj pevný řád a jen my jej spolu s nárůstem entropie vytváříme, protože využíváme fyzikálních zákonitostí do krajních mezí, které nejsou k životu zapotřebí“.
Dodejme, že naléhavěji než kdy v minulosti řeší svět kardinální otázku, zda zvítězí empatie nebo entropie, právě teď. Jak to dopadne, je pořád ještě naše volba. Prozatím.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
