Lída Rakušanová: Chudneme na vysoké noze
Česko chudne. A to, jak před pár dny sdělila veřejnosti zdejší investiční společnost Cyrrus, ve třetím čtvrtletí tohoto roku dokonce nejrychleji ze všech osmatřiceti zemí OECD, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Podle poradenské společnosti Cyrrus sice budou mít lidé v průměru o sedm procent víc peněz na výplatních páskách, ale ve skutečnosti se jejich reálná mzda propadne o víc než osm procent.
A nezaměstnanost prý v příštích dvou letech vzroste na téměř dvojnásobek. Což bude mít i ekonomické a společenské důsledky. Takže lze údajně očekávat, že se Češi budou víc rozvádět ale i krást a opíjet se anebo páchat sebevraždy. A mladiství prý budou častěji chodit za školu.
Čtěte také
Především se ale bude, jako tomu údajně bývá v nepříznivých časech i v jiných zemích, ztrácet důvěra lidí ve vládu. Přes to všechno je ale závěr analytiků optimistický: objektivně sice zažíváme zhoršení, ale pokud nenastane nějaká katastrofa, zůstaneme i v příštích dvou letech v kategorii těch zemí světa, kde se lidem žije nejlíp. Jinými slovy, sice chudneme, ale na vysoké úrovni.
Což platí i pro důchodce, jejichž nedostatečné příjmy předhazuje opozice vládě dnes a denně. Ve skutečnosti by však měl letos průměrný starobní důchod vzrůst – a to po jedné řádné a kvůli inflaci i dvou mimořádných valorizacích – o skoro 21 procent. Což po odečtení průměrné celoroční inflace znamená, že jsou senioři jedinou skupinou obyvatelstva v České republice, jejíž průměrný příjem se reálně zvýší, a to o 4,4 procenta.
Pamatuje si někdo konstruktivní dialog?
Čtěte také
Do jaké míry korespondují tahle objektivní zjištění se subjektivními pocity lidí v této zemi, je ovšem otázka. Faktem je, že oproti většině ostatních států má zdejší vláda při prezentaci svých rozhodnutí kromě své až fatální neobratnosti i jednu velkou objektivní nevýhodu a tou je fakt, že musí čelit nikoli konstruktivní, ale naprosto toxické opozici, která na ní nenechá nit suchou.
Markantní je to při veřejných vystoupeních, a hlavně v médiích, kde se při diskusích s koalicí objevují takřka výhradně jen ti opoziční politici, kteří jsou ochotni se před kamerami i naprosto ztrapnit, jen aby splnili rozkaz svých stranických lídrů veškeré počiny současné vlády absolutně ztrhat. Nezdráhají se přitom manipulovat fakta a chrlit ze sebe polopravdy. A každý náznak věcné debaty utnout hned v zárodku.
Věru nepřekvapuje, že se už začíná v Česku považovat nejen mezi lidem, ale i ve vysoké politice více méně za „normální“, že opozice musí být populistická ze své podstaty, protože to prostě má v popisu práce.
Že existuje něco jako konstruktivní dialog, si zdejší veřejnost už ani nepamatuje. Bez něj se ale z toho posledního místa na žebříku nejrychleji chudnoucích zemí nejspíš nemáme šanci dostat.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
