Lída Rakušanová: Azyl, nebo ochrana. Nebo zmatení pojmů?
Zakázat vstup do Německa rovnou na hranicích každému žadateli o azyl, který se do EU dostal ilegálně a je už zaregistrovaný v některé z jiných unijních zemí. Tak prezentují němečtí křesťanští demokraté svým voličům zostření kontrol na hranicích, které má nastat od příštího týdne. Teoreticky to má logiku, protože podle Dublinského nařízení je pro vyřizování azylu příslušný první stát na území EU, do něhož se uprchlík dostal.
A pokud tam byl také zaregistrován, měly by jeho otisky prstů a další biometrická data být v celounijní databázi EURODAC.
Čtěte také
Ve skutečnosti ale trvalo – a dosud trvá – přetíženým německým úřadům měsíce a někdy až roky, než se k identifikaci žadatelů o azyl propracují. Nezřídka i proto, že údaje v databázi jsou neúplné, chybné nebo právně napadnutelné.
Kromě toho je v Dublinském nařízení zakotveno, že pokud trvá proces identifikace déle než půl roku, pak musí žadatelovu žádost o azyl vyřizovat ten stát, ve kterém se uprchlík zdržuje.
Což byl i případ 26letého Syřana, který koncem srpna zavraždil v Solingenu tři účastníky tamních oslav a osm dalších zranil. Protože se předtím půl roku skrýval, nemohly ho úřady včas dopravit do Bulharska, kde byl registrován, a musely mu udělit subsidiární ochranu.
Německá byrokracie se za den nezmění
Těžkopádná německá byrokracie se sotva změní ze dne na den. Mluvčí německého ministerstva vnitra Maximilian Kall mohl tedy ve středu s klidem ujistit Česko, Polsko i Švýcarsko, že se jich zpřísnění pohraničních kontrol, zavedené Německem od loňského října, de facto netýká.
Čtěte také
Jde vlastně jen o to, že od pondělka bude německá policie kontrolovat ještě pomezí s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemskem a Dánskem.
Že by se na českoněmeckých hranicích hromadily zástupy azylantů, jimž byl odmítnut vstup do Německa, tedy moc pravděpodobné není. Alespoň prozatím. V každém případě by ale bylo záhodno ujasnit si konečně na úrovni EU, co vlastně znamená právo na azyl.
V minulosti se žádost o azyl posuzovala doopravdy individuálně, a šlo především o ochranu před pronásledováním z politických důvodů. Kdo utíkal před válkou, dostal statut dočasné ochrany. Jako v 90. letech Jugoslávci a teď Ukrajinci.
Proč mají výjimku Syřané nebo Afghánci, je naprosto nepochopitelné.
Autorka je dlouholetá komentátorka Rádia Svobodná Evropa a Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
